Lesy, Skaliská, Hory

...

Prebudil som sa a nema som co robyt tak som sa rozhodol ze sa prejdem prec s nasej casti zeme chcel som poznat aj nieco ako som sem prisiel bolo to tu pekne nie ako zaprsana nasa cast nasej zeme ale bol to domov pospevoval som si a len tak sa prechadzal a obdivoval krajinu.

"Blíži sa búrka, Daisuke-kun."
Zdvihol sa vietor a než sa Maeda nazdal, stál som už za ním vo svojej plnej paráde.
"Už je to dlhá doba."

Citil som pocit zvlastnej energie no nic zrazu na mna niekdo prehovoril zacal mi stekat pot z hlavy to to nemoze byt pravda. "A Akio-kun" ani som sa neotocil lebo som sa zlakol co by sa mohlo stat citil som z neho energiu ako nikdy predtym omnoho silnejsi nez ja.Rychlo som odbehol prec od neho postavyl sa a pozeral sa mu do oci.Vyzeral tak isto ale ta moc."S tazkym jazykom som sa ho opytal ze co tu robi".

Stale ma desil ten pohlad na neho ako vyzeral a ako to dopovedal hned som si na to spomenul lenze som necakal ze bude az taky silny a ja ja nic no ale aj tak mam co povedat."Ja som ehm naucil som sa bleskovej rychlosti za pomoci hodenich veci a naucil som sa takmer ovladat v sebe a chidori som dostal na vyzsi stupen".V tom mi stuplo svedomie usmial som sa a povedl."Hm mne je jedno na akej urovni si ide o to ako to vies pouzivat".Aj ked som si nebol isti ci to bolo to spravne

"To dúfam. Šiel som sem s úmyslom zabaviť sa."
Natiahol som pred seba ruky a s úsmevom na tvári prehovoril:
"Poď, predveď sa."

Chel som hned vystartovat lebo tak ma nabudil ale povedal som si vzdy idem prvy a on je predsaj lepsi odomna nehal som si chladnu hlavu."Hmm to by sa ti tak lubilo ty sa predvadzas ze poras velkych super tak prvy tah neham na tebe".

"Ako myslíš, chcel som ti dať možnosť zahriať sa. Hovoríš, že si dostal chidori na vyššiu úroveň? Nie si jediný."
Náhle slnko zatienili búrkové mračná.
"Túto techniku som nazval Tamadenko. Dúfam, že sa ti bude páčiť."
Do ruky mi udrel blesk, ktorý sa sformoval do tvaru obrovskej gule.
"Teraz ty. Ukáž mi svoje chidori."

To bolo neuveritelne co som videl wau tak toto keby ma zasiahlo je po mne.Ale nebol cas na predvadzanie hend som popadol svoje shurikeny hodil som ich na neho no v zapeti som hodil 3 kunaie.A siie som na to ako dva kunaje premisetnil som sa naprv na jednu stranu potom na druhu a potom do stredu chytil som ten stredny kunai a namieril mu ho presne do kolena.

"Si rýchly, to ti musím nechať. Nestíham ťa sledovať. Každopádne..."
Udrel som už vytvoreným tamadenkom do zeme. Nastal obrovský výbuch, ktorého tlak odhodil všetky kunaie vrátane Daisukeho.
"Dúfal som, že uvidím chidori."

Uz som ho skoro mal no nestihol som to polozil na zem ten svoj velky blesk a mna to odhodilo dost daleko trochu mi stvrdla noha popukal som krkom a povedal si fu este ze to bolo vedla lebo priami utok by ma zabil.Nesmiem na neho ist priamo to ma odrazi fajn skusim nieco ine premenil som si oci a pozeral sa na neho."Heh na chidori je este cas tu mas zatial toto a vyslovil som Magen: Jigoku Kouka no Jutsu-demonicka iluzia:technika zostupu do pekla

Uvedomil som si, že mám problém.
"Takže toto je tá démonická časť z teba, nemám pravdu? Nádhera, presne, ako je to v legendách. Démoni sa vzájomne strašia svojou hrozivou energiou, ktorá vyvoláva v druhých ilúzie. Výborne, keď ty, tak aj ja."
"Magen: Akuma no Tainai."
Daisuke mal pocit, ako keby nás tam bolo viac. Presnejšie, vnímal ma tam 6 krát.
"V mysli napadnutého človeka vytvára rovnako pohybujúce sa klony. Jedna zo základných Ninja ilúzií, ktorá sa našťastie v mojom prevedení nedá rozpoznať. Tvoje peklo vo mne na krátky okamžik vyvolalo strach, ale toto na teba bude pôsobiť po celý náš súboj."

Opat sa prebral zivotu no pouzil na mna iluziu ktors sa ndela zrusit bol som skoro nahrany ako mam bojovat proti niekomu koho vidm 6krat.Bol som omameny Premenil som sa do polovicneho demona v ruke som vyvolal chidori ktorw prudilo po celej mojej jedne ruke rozbehol som sa a isiel som priamim utokom no v trafil som vedla a padol som ana ze ma len sa na neho pozeral ze ktory moze byt on.

Šel jsem pořád dál a dál, bouřka pořád sílila, ale byli to jakési podivné zlaté blesky místo obyčejných modrých.
Už to bylo špatné znamení.
Pomalu jsem šel dále a asi 20 metrů před sebou jsem uviděl Daisukeho a někoho dalšího, jakási oranžovovlasá postava, kolem které se tetelily blesky.
Mno paráda, nestačí, že jsem dneska zastavil jeho démoni formu, teď tu je další... A zrovna dneska...
Nic zůstanu od nich dál, moment překvapení je moje plus a navíc mám šanci analyzovat jeho schopnosti, kdo ví, co je to zač. S mým štěstím to bude další démon...
Postavil jsem se za hrubý kmen stromu a očkem jsem sledoval situaci. Byl jsem od nich asi 10 metrů.

"Fascinujúce, na toto som čakal. Takže toto je chidori."
Nevyzerá, že by malo pôsobiť obrovské fyzické škody, ako moje Tamadenko. Skôr mám z tej techniky pocit, ako keby mala smrteľne zasiahnuť jeden určitý bod. Pre istotu sa budem držať vzadu.
"Čo povieš na toto? Tamadenko Yajirushi!"
Bleskový šíp bol skutočne rýchly ako blesk samotný. Po zásahu spôsobil nepríjemné otrasy sprevádzané bolesťami.
"Ak by si nebol polodémon, pravdepodobne by si to ani neprežil."

Po tom co ma to zasiahlo som necitil telo a bolel ma hrudnik ktori to schytal zacal som vypluvat krv eh toto nedokazem videl som ako mu samotny demon pomietol hlavu ale ta neuveritelna sila ktoru mu dal.Postavil som sa ale uz len tak tak a stale mi isla krv z ust."Hey ty to je vsetko co vies eh viac nevies eh".A vratil som sa aj do svojej formy.

Lenze on nevedel ze ja plnu formu este nedokazem ovladat ked sa dam do plnej tak ma ovladne demon ktori je vo mne ale co mi ine zostavalo mal som len tak postavat a nic nerobit."Hm to by sa ti lubilo predved mi najprv svou formu aby osm videl co si vlastne zac".

"Žartuješ? Nezvládaš ma ani takto, nie to ešte v démonickej podobe. Ale ako myslíš, ak je to skutočne tvoje želanie, rád ti to dožičím."
Nadvihol som obe ruky do vzduchu a hromadil v nich blesky. Nastával obrovský výbuch mojej energie. Pomaly som sa odhora dolu začal premieňať.

Tak teď nebo nikdy...
Postavil jsem se před strom a zavřel oči, dal ruce před sebe a začal zatínat pěsti.
Kůra začala praskat a kmen se nakonec rozdrtil. Poté jsem zvedl i druhou ruku a držel ve vzduchu strom.
Vší silou co jsem měl, jsem ho zvedl ještě trochu výš a hodil ho po oné osobě.
Mezitím jsem rychle běžel a postavil se před Daisukeho.
"Teď to tu trochu vezmu do rukou já... Ty taky nemůžeš zůstat někde na místě."
Používá blesky, ty dlouho blokovat nebudu moct dlouho, takže je budu muset přesměrovávat, ať mě to stojí co nejméně energie.
"A co kdyby ses představil mě? Odbarvenče!"

To to bolo neskutocne on zvladol uz takuto premenu com som robyl tych poslednych 6 rokov ja no nic bud ma zabije alebo sa podvolim samotnemu diablovi.Tak som sa dal do polovicnej formy ako sa on daval do celej medzi tym som sa chvilu sustredoval a premenil som sa aj ja ale bol som to stale ja co ma dost prekvapovalo no v tejto forme som ucitil energiu niekoho ineho sustredil som sa len na to a bola to energia Shigeru pomyslel som si co tu ten robi preboha ako sa sem dostal nebolo by odveci keby sa zaojil a ako dlho tam je no nemal som cas premyslat a pozeral som sa na toto hrozne stvorenie predomonu.

Už som bol takmer premenený, ako aj bolo vidieť na prvý pohľad, keď vtom som bol kvôli Shigeruovi nútený zastaviť premenu.
"Ty ľudský červ! Teba neučili, že sa nemáš pliesť do súboja iných?!"

Ako som videl ze sa predomna postavil povedal som si opet priatel premenil som sa opat naspat ustupil som spat do zadu a chvilu som si musel oddychnut a pozoroval aky moment vyuzit ale stale som videl na pole 7 ludi tak to bola nevyhoda.

Raději jsem dal dlaně před sebe, jako bych čekal, že mi někdo hodí míček, připravoval jsem se tak na obranu.
"A tebe neučili, že se na slabší nedovoluje? Budu hádat, démon?
A to jsi tak statečný, že si tu jen tak přijdeš, přeměníš se a bojuješ co? Chudinko!
Jestli jsi tak silný, tak bojuj v lidské formě stejně jako my!"
Probodával ho pohledem a raději nechtěl vědět, co se stane dál.