Najvysia ves miesto pre vodcu

Otevřela jsem oči. "Co?" zeptala jsem se rozespale. Zamžourala jsem očima a viděla jsem Shigera. Zvedla jsem se na lokte. Něco studeného mě bouchla do lokte. Podívala jsem se tam. Byl to můj zapalovač. Vzala jsem ho do ruky a sevřela jsem ho. Poté jsem se podívala na Shigera. Čekala jsem až promluví.

"Copak se ti stalo?
Vypadáš nějak zbitě..."

"Neříkej." řekla jsem ironicky. "Trochu jsem se poprala." znovu jsem si lehla. Ruce jsem měla odříté, šaty byly špinavé a roztrhané. Břicho mě bolelo, jak po mě hodila kladivem. Nespíš jsem tam měla i pořádnou modřinu, ale nechtěla jsem to zjišťovat.

"Promiň, ale já byl 2 dny mimo, takže opravdu nevím, co se tu dělo.
Kdopak to schytal? Nějaký vesničan?"
Nějak se mi to nelíbilo...

"Já to schytala." zašeptala jsem. "Kdyby tam nepřišel Yahiko, tak by ze mě byla mastná placka na zemi."

"Pein???"
Řekl jsem si pro sebe a chvíli se zamyslel.
"Ale Pein by tady nikoho nebezpečného chodit nenechal, to znamená, že tady někdo přišel?!"

"Poslal mě k bráně hlídat. A najednou se tam objevila nějaká ženská. Chtěla abych s ní někam šla a pak za mě zaútočila. Jen jsm se bránila."

Trochu jsem se zamračil.
Takže nejdříve ten Daisukeho kamarádíček, který nás málem vyřídil oba a
potom další individum, které zbije Amrit a musí ho zastavit Pein...
Co se tady sakra děje?!
Trochu jsem se usmál.
"Tak to tě budu muset něco naučit, ať se přiště nedáš...
Bolí tě něco, chceš nějak pomoct?"

"Cože?" podivila jsem se. "Radči se zeptej, co mě nebolí. Bude toho míň."

"Nechceš, abych do města skočil pro nějakou hojící mast?
Takovéhle věci u sebe nemám, ale vím, že se tady prodávají.
Nebo něco jiného?"

"Pokud najdeš něco na modřiny a proti bolesti, tak nebudu nic namítat." usmála jsem se.

Přikývnul jsem.
"Tak mi dej chvíli, snad něco najdu.
Ty to tu zatím přežij."
Mávnul jsem na ni, přehodil si kapuci přes hlavu a zmizel z věže.

"Nic neslibuju." řekla jsem, i když jsem už byla sama. Otočila jsem se na druhou stranu. Zasténala jsem.

Po chvíli jsem se opět objevil s mastmi v rukou.
"Tady je máš."
Položil jsem je Amrit na polštář.
"Teď jestli mě omluvíš, chci chvíli nad něčím přemýšlet..."
Ani jsem to nedořekl a šel si sednout na místo, ze kterého sledoval Pein město.
Znova jsem si v hlavě procházel události posledních pár dní.

Vratil som sa do veze.

Chvili jsem se zapřemýšlel.
Jakmile Pein dorazil, nemarnil jsem čas.
"Peine? Chtěl bych si o něčem promluvit, mohl byste?"

"Chtělo by to sprchu a čisté oblečení." řekla jsem si pro sebe. "Jenže oblečení mám v hotelu." posadila jsem se. Povzdechla jsem si. Postavila jsem se. Hodně pomalým krokem jsem si to zamířila do hotelu.

"No co by si chcel."

Pohledem jsem se díval na město.
"Něco se děje, nemám pravdu?
Ten démon, Amritin soupeř,
nechcete to probrat?"

"Hm ani velmo nie."
(Sory za nepritomnost ale dneska ani zajtra asi nic nenapisem lebo nemam cas)

Trochu jsem se zamračil a myslel si svoje.
"Kdyby jste si to rozmyslel, budu někde ve vesnici,
však mě najdete pomocí deště...
Jen nezapomeňte, že se o vše nemusíte starat sám."
Dovětil jsem a rozešel se pryč z věže.

Po dlhsom hladani som to vzdal a rohodol sa ze pojdem sem na najvisie miesto sadol som si oprel sa a len sa nechal unasat.

Bolo rano a uz som vstal."Jaaaaaaaaaaj ale ma boli krk uz nikdy nebudem takto spat" trochu som popukal koncatinami postavil.No nic za poslednych dni to bolo dost divne a namahave dneska si dam pauzu az pon do vecere popozeram si mesto aspon budem vedet co som zatial este neobjavil".A kracal smerom do centra mesta.

Spomenul som si co mi vravel Shigeru
"Ja viem ze nato niesom sam ale racej budem riskovat svoj nes ten vas."

I když mi to trvalo, přece jen jsem se dobelhala k věži. Snažila jsem se vypadat, jako, že mi nic není. Ale nevím, jestli mi to šlo dobře. To se pozná až potom. Pomyslela jsem si.
Vyšla jsem až nahoru. "Ahoj." rozhlédla jsem se. Byl tam jen Yahiko.
(pokud jsem to dobře pochopila )