Nemocnice v Kitagawě

rychlá pomoc, lůžka, lékárna a vstřícný personal, co se o vás velmi rádo a vynikajíc postará

"Wau tak toto bolo super to bolo lepsie nez moja bleskova rychlost naozaj"Vyzewrala tak nezne a pri tom tak mocna.

svěsila jsem ruku z jeho ramena a usmála se a šla k recepci a domluvila mu kotrolu přišla k němu sestřička

"Bojoval jste s Lady Sayou? Buď jste velmi silný nebo velmi pošetilý." řekne sestřička a prohlédla si jeho zranění

"Já to slyšela." ozvu se opřená o recepci

"Omlouvám se Lady. Pojďte se mnou hned budete zpět jen vám to zašijeme."

POzerat sa na nu ako to tomu vsetkemu naozaj vladne je super potom dosla sestricka a polozilami divnu otazku.Obvykle by osm vybuchol no zobral som to dobre."Heheh silny som ale len trosku skor toho druheo viac a skrabal som sa za hlavou a usmieval sa a potom s tou sestrickou niekam odisel.Sadol som si."EEEH prosi mvas povedzte mi nieco o Lady Saya"

šla jsem se posadit do jednoho z křesel

----

sestřička vytáhla injekci a vpíchla mu jí do ruky a mezitím než to začalo působit si připravila jehlu a další tomu podobné
"Něco o Lady Sayae? Je úžasná, nikdy jsem neviděla někoho tak okouzlující než je onam co jsem se dozvděla je prý jediná z velkých vůdců jako žena. Ona sama je velké bohatství, má to tu pod kotrolou naprosto všechno. I když občas na mě působí arogantně, ale to bude tím bohatstvím a jejími technikami. Omluvte mě jeslti budu až moc nezdvořilá je trochu víc chamtivá co se týče svých drahých kamenů. Ale má ráda dárky blyštivé a výšky je výbornou akrobatkou." běhe povídání mu zašila ruku a vyčistila všechna zranění
"Myslím že hotovo pane, tohle je na bolesti." dala mu prášky

Nemal som rad ihli ale potreboval som to vyliecit jej dotaz ma zaskocil jedina zena vodcom a je to aj mozne pretoze v mojej je vodca v tej ktorej som vyhral pazas je vodca este ostava posledna takez je to mozne.Hm pomyslel som si ais nejaka namyslena aleeeee nepripada mi tak no nic aj tak uz asi pojdem spat do svojej kraji aj ked tu bolo pekne osetrila mi zranenie na ruke.A na chrbte sa mi vyliecilo medzi tym uklonil som sa podakoval a odisel spat za Lady Saya.

přemýšlela jsem stále o těch dolech a taky o tom mladíkovi, to co ovládal bylo jako blesky zajímavé dám si nohu přes nohu v tom koženým obleku mi začalo být teplo

Porsim som a videl som ju tak uz som z dialky krical "Lady Saya uz mi ruku osetrili mate to vy ale sikovny tym tak zapas bol osetreny som tak asi uz pojdem".

otočím se a vstanu a zadívám se na něj
"Je už pozdě, myslíš že tě pustím, aby si cestoval v noci po zranění?" povytáhnu obočí

Ten vyraz sa mi nepacil ale usmial som sa a povedal ale "Lady Saya mne sa nic nemoze stat hehe" a opat som sa usmieval ani nevime preco som sa usmieval uz od rana aby som zakril celu svoju bolest nevypustil demona nevdel som co je to naozajstny smiech len smo sa stale smial."Ale ja nema kam inam ist nez vratit s ak sebe".

"Přijít na půdu, kterou neznáš..." pokynula jsem aby šel ke mě, "a vyzvat vůdkyni území k souboji to vyžaduje hodně odvahdy uznávám, ale dkyž tě pustím a něco se ti stane padne vina na mě a já nerada zůstávám někomu něco dlužná moje nabídky se většinou neodmítají. Takže teď tě odvedu do ubytovny kde jsi můj host." a položím mu ruk na rameno a opět se krystalem přeneseme (přesun)

Po tom, ako som sa dostal späť do oblasti môjho domovu zamieril som do nemocnice. Akonáhle som do nej vstúpil zamieril som na ambulanciu, aby mohli lekári prezrieť moje zranenia. Ostal som v nemocnici ešte na pozorovania, ktoré mi bolo lekárom odporučené po ošetrení rán.

Prišiel som k jednému z automatov na chodbe, kde som si zakúpil fľašu minerálky. Z vedľajšieho automatu som si kúpil dva obložené chlebíčky a zamieril do izby, ktorú mi udelila pani na recepcii. Fufu... takže tu mám ostať na noc a potom žiadne rýchle pohyby aspoň celý deň. To zasa dopadne. Dostal som sa do izby, boli v nej 3 postele, všetky tri prázdne. Posadil som sa na posteľ pri okne a pozrel sa von. "Celkom pekný výhľad." Ani som nedopovedal a už ma výhľad nezaujímal. Vyzul som sa a ľahol si na postel. Do uší som si dal slúchadlá a ostal ležať, pričom som počúval hudbu podľa svojho výberu.

Noc prešla rýchlo, najmä vďaka tomu, že som spal. Ráno som otvoril oči a porozhliadol sa. Nikto nový na izbe nebol. Vstal som z postele a zamieril do spŕch. Keď už som mal po sprche, zasa som sa vrátil. Poobzeral som sa po miestnosti, či som tu nič nezabudol, a keď som sa uistil, že nie, odišiel som z nemocnice.
[presun]

Doletel som sem ledva som to zvladol potom som siel az na recepciu kde uz ma braly hned kedze videli moje zranenia ja uz som si lezal a odpocival som no stale som mal na mysli ze po osetreni odtialto zmiznem bez povsnimnutia .
(presun)

Ležala som na veľkej bielej posteli. Včera som odpadla? A čo tí dvaja!? Rýchlo som sa zdvihla z postele, bolesti mi ale neumožňovali pohnúť sa. Ah ... asi som použila veľa duchovnej energie ... Pomyslela som si a ľahla som si, pozerala som do stropu.

Po chvíli jsem došel do nemocnice. Hned první sestřičky jsem se zeptal, kde bych mohl Yuuki najít."Hm...myslím, že je někde ve vedlejší chodbě, ale nevím, jestli ještě nespí. Radši buď opatrný." Pěkně jsem poděkoval a šel ji najít. Nakonec jsem našel dveře, které jsme hledal. Aspoň jsem si to myslel, protože všechny ostatní byli otevřené. Slušně jsem zaklepal a pootevřel dveře. Uviděl jsem ji ležet na posteli, kde nehybně hypnotizovala strop."Ehm...neruším? Můžu dál?"

Pozrela som sa k dverám. Žiarivo som sa usmiala. Hai! Nech sa páči! Už si v poriadku?? Zasypávala som ho otázkami a prudko som sa postavila. Prudká bolesť v bruchu mi ale dávala zabrať.

"Počkej! Né, tak rychle, ať si něco neuděláš!" Viděl jsem, že ji to prudké stoupnutí docela zabolelo."Už je mi docela dobře, díky. Jak je tobě? Já...já...moc se omlouvám za včerejšek. Vůbec nevím, co se tam stalo, ale zachránila si nám život. Opravdu ti moc dlužím a nejen já." Podíval jsem se na její úsměv, který mě tak příjemně hřál. Mohla být tak v mým věku. Nechápal jsem, co se to se mnou děje, ale když jsem byl poblíž ní, bylo mi dobře."No...včera jsem se nestačil představit...jsem A-Akihiro...Akihiro Kazuki" a podal jsem jí ruku.

Usmiala som sa. To som rada že som pomohla! Nemohla som nechať toho podivína aby niečo niekomu urobil. Poviem mu po pravde a pozriem sa na jeho ruku. Priateľsky ju prijmem a usmejem sa. No ja som Yuuki, Yuuki Botan ... Dodám z úsmevom a lepšie si sadnem. Nič mi nedlžíte, urobila som to rada!Zasmejem sa. Dúfam že to včera nevyzeralo akoby som sa na tvojho priateľa chcela vrhnúť ... Skloním hlavu a sčervenám. Chvála bohu že sa prebral ... Dodám zo smiechom a pozriem sa na Akihira. A to ... prečo na Vás vlastne útočil ten ohnivák?Spýtam sa.

"Ehm...myslím, že ne...hehe" a posadil jsem se vedle ní. Když jsem si vzpomněl na včerejšek a na to, jak se přibližovala k Usuiiemu, něco se ve mně hnulo. Co to bylo? Žárlivsot? Proč žárlím? Nevědomky jsem se začal červenat."No tak, myslíšm že by tě už pustili? No já...ehm...nazašla by si někam na jídlo?"

Prekvapene som zaklipkala očami. Si nejaký červený ... nemáš teplotu? Nechceš sa napiť?Spýtam sa ho a priblížim sa k nemu, dotknem sa rukou jeho čela. A umm ... šla by som, rada! Usmiala som sa a pomaly som položila bosé nohy na podlahu.

Při zmínce o teplotě jsem byl nehorázně šťastný, že ji napadlo zrovna toto."Myslím, že nemám." Nakonec přijala jeho nabídku."Vážně?! To je super!" Skoro jsem až vykřikl."Teda...jsem rád. Znám tu jeden pěkný podnik, není moc nóbl, ale snad se ti bude líbit. Počkám venku než se převlečeš" a vyšel jsem na chodbu. Uklidni se, všechno je v klidu, jen jdeš s holkou na jídlo. Já jdu s holkou na jídlo? Co teď? Klid, klid...

( Promiň, že jsem neodpověděl na otázku, ale pak se k tomu vrátím xD )

( xDDDD to je okey, hlavně kliiid xDDD )
Umm, okey hneď to bude ... !Poviem mu zvesela a nahnem sa k stolíku kde mám veci. Prosila som aby neboli mokré, chvála bohu neboli. Keď som sa prezliekla do šiat, natiahla som si na nohy čižmy a otvorila som dvere. No môžeme ísť. Usmiala som sa žiarivo a čakala som na Akiho reakciu.