Ulice města

,,Môžeš pozerať aj ty "

''to je v pořádku, zajímá mě pouze realita'' ozval jsem se z pokoje

Vypla som to
,,Katanu dostaneš ráno ."
Pobrala som sa do svojej izby

''proč až ráno ?''
otázal jsem se

,,Niečo rozbiješ"

''dobře no'' zamumlal jsem

dorazil jsem do města byl jsem znuděnej hladovej a znechucenej vedrem jsem šel po ulici ve stínu

jakmile jsem vstal vylezl jsem z postele a oblékl jsem se
''připadám si jako služka, no ale je to lepší než být tam venku''
řekl jsem si a usmál jsem se po té jsem šel do kuchyně kde leželi na stole nějaké peníze, vzal jsem peníze ze stolu a vyšel jsem z jejího bytu a měl pomalím krokem jsem šel do krámu

Zobudila som sa a šla som ako vždy do sprchy zobudila som sa neskoro no nevadilo mi to .Nikoho som doma nevidela tak som si nahlas pustila rádio a začla som zametať sem tam som sa hýbala do rytmu no to len sem tam .

vešel jsem do supermarketu kde jsem začal vybírat potřebné věci ke koupi

keď som to dokončila šla som na balkón.

nakoupil jsem všechny potřebné věci a po té jsem vyšel ze supermarketu začínalo se již stmívat, prohlédl jsem si krajinu a po té jsem se pomalým krokem vydal k domu Tami

Když jsem byl těsně před domem uvědomil jsem si že jsem zapomněl ještě něco koupit a rychle jsem se vrátil do supermarketu, po chvíli jsem z něj opět vyšel ''příště na to nesmím na nic zapomenout nechce se mi chodit pořád tam a zpátky'' nakoukl jsem do igelitky a ujišťoval jsem se že mám opravdu všechno jelikož jsem nechtěl jít znovu po třetí

Došla jsem do ulic a rozhlížela se. Dívala jsem se na každou osobu. Potřebovala jsem najít vůdce a to akutně. Sdělit mu, jak moc je to naléhavé, ale zatím bezúspěšně. Netušila jsem proč, ale ten zlý pocit svírající mi hrdlo ještě zesílil.
Snažila jsem se to ignorovat.
Leze mi to na mozek..

cítil jsem velký nárůst "moci" a rychle jsem běžel na místo kde jsem jí cítil

Tak nič, dosť zbytočného uvažovania. Dáme sa do práce.
Vďaka mojej energii mi prudko narástli svaly. Jeden úder do zeme spôsobil nebezpečné zemetrasenia po celej oblasti Nishi no Gawy.

Země se začala třást
''co-co to ?'' otázal jsem se šokovaně a pár metrů ode mne spadl na zem kus budovy
''zemětřesení ? to tu ale nebývá''

rozeběhl jsem se k tomu místu po chvýli jsem vyl tam "Hele zrůdo co tady děláš !?"

Pocítila jsem zemetřesení a tu sílu. Ne, ne, n! Teď ne! Rozběhla jsem se na to místo a spatřila vůdce. Zaměřila jsem se na toho démona.
"Pane, už jsem se s těmito podobnými démony setkala. Jsou zatraceně silní. Chtěla jsem vás o tom právě informovat, ale teď není nejvhodnější doba, je už tady. Je to silný démon, musíme ho zapečetit, pochybuji, že ho porazíme, ale.." Odmlčela jsem se.
Na zapečetění tu nikdo není, baka!
Dál jsem mlčela.

Vyvolala jsem růžový bič a zaujala obrannou pozici.

Pohliadol som na Isukeho. Mal som rázom prečítané všetky jeho myšlienky, nad čím som sa len pousmial.
"Človek so schopnosťou kopírovania techník. No nie je to smola, že práve ja nemám žiadne techniky ? Všetko čo mám, je moja devastujúca fyzická sila."
Iba tým, že som sa čo najrýchlejšie odrazil od zeme, sa budova stojaca za mnou rozpadla na kusy. Letel som rovno naňho.
"Skús to vykryť!"

"He ?..já a nestačit na nějakého maňáska z podsvětí ?..a neříkej mi vůdce je ot hrozné oslovení jsem Isuke !" viděl jsem její techniku tak jsem jí prostě zopakoval,bičem jsem švihnul před sebe přímo na něj

uviděl jsem obrovský kouř vycházejíc z jedné části městě ve které naštěstí nebyl dům Tami, rozeběhl jsem se tedy k jejímu domu

Teď opravdu není čas na dohady, jak ho oslovuju!
Hodila jsem to za hlavu a sledovala bedlivě démona.
Jeho rychlost, ta síla při odrazu..
V hlavě jsem propočítávala své možnosti. A došla jsem k závěru, že jsou mizivé.
Zatnula jsem ruku v pěst.
Nenechám nějakého špinavého démona, aby zničil mé rodné město! To nedopustím!
Vzppomněla jsem si na slova Shoemona.
I za cenu vlastnho života..
Chabě jsem se pousmála. Kolem mě ve velké smršti začali poletovat drobné lístky květin.

Pak jsem je naráz vypustila v nezměrné rychlosti na toho démona.

"Poľutovania hodné, myslieť si, že ma to zastaví," prešiel som cez bič, ktorý sa následkom mojej brutálnej sily odrazil naspäť na Isukeho. Pevne som mu schytil hlavu a zarazil ju do zeme. Druhou rukou som machol po Misaki, čo spôsobilo obrovskú tlakovú vlnu, ktorá zasiahla aj budovu za ňou.
"Nebudem vás predsa zabíjať po jednom."
Nohami som dupal, čo spôsobovalo ďalšie zemetrasenia.