HLavní velitelství

došla jsem spěšně do své kanceláře musela se napít vody to byl ale zážitek co když se teď objeví Orizayu. otřísla jsem se

Keďže som sa tu vôbec nevyznal a AKi bol po ceste trocha mimo tak som prišiel až k dverám Bettany s Yuuki v rukách. Eh.. možno ona? prešlo mi hlavou a len som nohou pootvoril dvere.. gomeen že ruším.. povedal som pri čom som mal na tvári aj po tele známky po popáleninách a ten zvyšok oblečenia ktorý na mne po tom ohnivom týpkovi ostal bol úplne čierny.

Akihiro Kazuki

Po chvíli jsme se dostali až do hlavního velitelství, kde jsem šli až ke kanceláří Lady Saya. Snad se už vrátila... Usui nohou otevřel dveře a vešel do vnitř. Byl jsem rád, když jsem ji viděl.

povzdychl jsem si když ale vtrhli do kanclu
"Co se stalo, co se to děje?" vykřiknu

Keďže bola Bettany trocha mokrá tak som sa dosť zarazil.. ona vážne išla za Yahikom.. toto je blbé.. viac než blbé.. Aki ti to vysvetlí.. povedal som pri čom som Yuuki položil na jej stôl.. len som sa na Bettany zahľadel a po tom som sa pousmial.. pobozkal by som ťa aj keď.. nenávidela by si ma za to.. nechcem aby si na mňa mala zlé spomienky.. ak to prežijem tak sa zastavím.. usmial som sa pri čom som Bettany len zamával a zmizol som vo dverách. (presun).

"Co?" zmateně jsem se dívala za Usuiem a tikala po Yuuki "Co se stalo?" chtěla jsemvědět a zkusila jsem Yuuki tep "No tak broučku " mírně jsem s ní zatřísla a ke rtům jí přiložila sklenici s vodou

Akihiro Kazuki

"Heh..no je to docelá zajímavé vyprávění." Podíval jsem se na Lady, která vypadal s těmi mokrými vlasi a jejím výrazem jako vzteklý pes. Suše jsem polkl."V sirotčinci to bylo trochu žhavější než bych čekal..hehe." Trochu jsem se zasmál. Věděl, jsem že to ale asi moc nepomůže. Usui...ten zmetek...nechal ta na mě...grrr...

"řekni mi co se stalo s Yuuki." řeknu a vezmu ze stolu sluchátko a vytočím číslo nemocncie. "POšlete mi sem ihned někoho mám tu bojovníka sunsinu v bezvědomí." položila jsem sluchátko a vlasy si sčesala na stranu a bundu jsem si odložila an židli teď mi bylo úplně jedno jak vypadám tohle bylo důležitější

Akihiro Kazuki

Lady Saya vypadal dost naštvaně a vystrašeně."No pomohla nám zabýt toho ohnivého Assasina, který na nás zaútočil a pak jsme byli v bezvědomí, ona nás vyléčila a sama omdlela." Vyhrkl jsem tak rychle ze sebe, jak to jen šlo.

do kanceláře vtrhla záchranka dva muži vzali Yuki a na nosítkách ji vzali do nemocnice šla jsem se zhroutit na gauč
"Myslím, že by jsme se měli připravit k obranně Kitagawy, Zdá se že ten vůdce je naprostý ignorant a náfuka. asi nepřijal ten fakt co jsem mu řekla a bude se chtít určitě pomstít." řeknu a začnu si ždímat vlasy a přitom se začala trošičku tříst zimou

Akihiro Kazuki

"Omluvám se vám, ale nebyla to naše vina, vážně." Se sklopenou hlavou jsem pořád stál u dveří ve svém zbýdačeném stavu."Asi bych vám měl říct, co se vlastně stalo že?" Zeptal jsem se po chvíli.

"Bylo by to odtebe milé." kývnu a pokynu mu aby si sednul vedle mě na gauč já si ještě skočila pro nějaký ričník a sušila si vlasy zase na gauči

( Nebudu to znova celý vypisovat, bylo by to zbytečné. Určitě si četla, co se stalo ne? )

Posadil jsem se vedle ní a spustil. Vylýčil jsem jí to od začátku až po konec a nezapomněl jsem na nejmenší detail."No a pak jsme se dostali sem. Akorát teď nevím, kam půjdu. Sirotřinec jsem dosti poničil a po této příhodě mě tam už jistě nebudou chtít." Smutně jsem si povzdychl."Jo a málem jsem zapomněl." Z kapsy jsem vytáhl diamantový nůž a podal ho Lady Saye."Tohle patří vám."

(jojo četla) "nech si ho napamátku,budeš ho možná jednou potřebovat. To je zajímavý, jsem špatná,že jsem si toho zacházení v sirotčinci nevšimla dříve." řeknu trochu zklamaně a smutně zároveň
"Budeš bydlet dočasně u mě, doma moc nebývám, spíš jsem tady, takže tam budeš mít klid." vytáhnu klíče a podám mu je
"Je to ten velký dům naproti velitelství. řeknu a prhrábnu si vlasy a ručník si přehodím přes ramena a obejmu se

Akihiro Kazuki

"Ehm...děkuji" a podíval jsem se na nádherný diamantový nůž. Nikdy jsem od nikoho nic nedostal a tady toto muselo mít neuvěřitelnou cenu."Není to vaše vina, byli tam jen špatní lidé a dokázali být velmi přesvědčivý." Snažil jsem se ji trochu uklidnit. Když mi pak řekla, že bych mohl bydlet u ní, nemohl jsem věřit vlastním uším."U vás doma...ale já...jsem jen chudý sirotek a v takovém oblěčení bych se k vám ani něměl přiblížit. Ještě vám něco zašpytím.Já...já...." Nevěděl jsem, co mám říct.

"Myslím že ve skříni v rudé ložnici bude nějaké oblečení po toci pokojně si ho vezmi já to nosit nebudu, nic mi nedlužíš a dělám to pro tvé dobro." usměju se na něj "Měl by sis jít odpočinout, dneska byl pro všechny náročný den." řeknu "omluv mě půjdu si vyfénovat vlasy." řeknu a jdu di vedlejší místnosti

Akihiro Kazuki

Byl jsem úplně mimo. Chovala se ke mně tak přátelsky?"Arigato...slečno, tedy Lady Sayo." Stačil jsem ještě říct než zašla do vedlejší místnosti. Chvílu jsem si v ruce hrál se svým dárkem a bedlivě ho pozoral. Vůbec se nevnímal vrčící fén ve druhém pokoji. Po chvíli jsem vstal a vydal se ven z kanceláře, až po schodech dolů a východem z budovy, do jasné čisté noci.
( přesun )

Opäť bez zaklopania som vošiel do kancelárie Bettany.
"Ahojky!" nezdržal som sa pozdravu.

vyšla jsem pak spokojena se svým účesem a převlečená do černých mini šatů a hned jsem se zastavila
"Ach zase ty?" otřásla jsem se

Pomaly som šiel k nej.
"Heh, zasa ja. Plány sa zmenili. Už v tom viac nejdem s mafiou."

"ou vážně? cos jim provedl?" pozorovala jsem ho jak jde ke mě a trošku poodešla ke koupelně

Pre istotu som zastavil.
"Vari máš zo mňa strach?"

"no defakto si mě vyhrožoval, přijdeš si nečekaně a vždykcy v tu dobu kdy jsem unavená, pak vím že kdyby jsi zaútočil neměla bych šanci.Tak asi trochu ano." pousměju se mile na odlehčení situace

S úsmevom na tvári som došiel až k nej.
"Odkedy sa tak podceňuješ? Sme predsa na rovnakej úrovni. No to monštrum, ktoré pod nami žije, by nás sundalo dvoma ranami. Ako si sa teda rozhodla?"

"já nevím. možná ano." řeknu nejistě