HLavní velitelství

( Editnuto )

natočila jsem hlavu na něj
"Díky taky mě to stálo většinu mé síly,, doufám že to chvíli ten útok zastaví a já stihnu nasbírat síly." odpovím

Uvedomil som si, že pod nami niekto je.
"Asi by nebolo dobré, keby nás videli, čo? Vrátim sa."
Umiestnil som jej pusu na čelo a zoskočil zo strechy do stromu, od ktorého som skĺzol dole a ušiel.
PRESUN

Chvíli jsem tam jen tak stál, než jsem vylezl na střechu ven za Yuuki.

s námahou jsem vstala dneska jsem se vyčerpala dost

Pomohla som jej postaviť sa, zišli sme dolu do kancelárie. Položila som ju na gauč a sadla som si na stôl. Lady čo sa to deje? Spýtala som sa jej z obavami v hlase, pozrela som sa na Akiho.

Následoval jsem Yuuki zpátky do kanceláře."Jste v pořádku, vypadáte dost vysíleně." Zeptal jsem se Lady."Můžete mi říct, co se tady děje? Od té doby, co jsem vás potkal nemám klidný den."

"Promiňte, mi že vás tak lekám,musela jsem aktivovat protiútočnou bariéru kolem vesnice chystá se na nás útok dvou vůdců nepřeju si aby jste proti nim bojovali udělám to sama. To že jsem šla z ajedním a sdělila mu pravdu o stavu jeho vesnice o naštvalo a teď proti mě bude útočit budete dávat pozor na lidi ve sklepení jasné." posadím se otřu si čelo a jdu se napít sklenice vody na stole

Prekvapene som všetko čo povedala spracovala. Útok ... ? Povedala som a vyľakane som sa pozrela na Lady. Teraz budú moje sily viac než potrebné.

"/tok jděte se schovat,já to zvládnu" 'doufám' poyslím si "Musím ho probudit a pomůže mi je to béčko má víc síli jak já."

"Jasný...je to čím dál ti lepší." Podíval jsem se směrem k tomu, co leželo na zemi. Lady Saya byl zrovna otočená a tak jsem se přiblížil blíž. Byl to člověk a vypadl, že je dost vysílený. Dotkl jsem se jeho ruky, abych zjistil, jestli má pořád tep. Hlavou mi proletěla neuvěřitelná bolest a já se zpátky vrátil na místo, kde se odehrával děj mého snu... Nějaký dva muži seděli u stolu a povídali si..."Neuzavřu s tebou dohodu, i kdybych měl proto umřít!"...Ale co pák? Ty chceš přijít o svou rodinu a svůj lid? Nedoporučoval bych ti odporovat!"...najednou přiběhl malý klouček..."Tati půjdeš si se mnou hrát?"...Teď ne, Akihiro. Musím něco dořešit."..."Tak ty si Akihiro? Moc pěkný kluk."... "Nech ho na pokoji! Vy démoni jste všichni stejní!.......sen zmizel tak rychle, jak se objevila a já ležel na zemi kanceláře. S toho člověka vyzařovala energie, kterou jsem už někde cítil. Ne stejnou, ale podobnou.

Prudko som sa rozbehla k Akihirovi. Pomaly som ho zdvihla a posadila do kresla. Potom som sa zohla a chytila sa za brucho. Zahryzla som si do pery aby sa mi cez ne nepredral bolestný výkrik. Pozrela som sa na človeka na zemi. Bolesť nepovolila.

Co to má být! A proč ten muž i žena říkali moje jméno. Kdo jsou ti lidé? Jsou to jen výmysli mé hlavy a nebo vzpomínky? Podíval jsem se na Yuuki."Jsi v pohodě?" Už mi bylo zase dobře. Podíval jsem se na toho ležícího člověka. Co je zač?...

"Akihiro,!" zvolám a jdu pomalu k nim
"Stalo se něco? Budeš v tom tranzu? Yuuki pomůžeš mu do skrýše?"

"Už je to dobrý, jen se mi zas něco zdálo. Na to bude čas později. Mohl bych se zeptat, kdo je tamten člověk?"

Stále som sa držala za brucho, nechcelo to povoliť. Mala som strach. To isté sa mi už raz stalo ... Babí! Pozri čo viem! ... kričala som a utekala som k postaršej dáme, zrazu ma začalo bolieť brucho ... žiarila zo mňa obrovská energia ... Babička spadla na zem ... prestrašene som sa na ňu pozerala ... Všetko bolo rozmazané ... utiekla som preč, bolesť neprestávala ... chlad, tma, ticho ... Pozrela som sa na Akihira a zdvihla som sa. Hai ... Lady ... Hovorila som prerušovane a nastavila som Akihirovi ruku.

Otočil jsem se na Yuuki."To ani náhodou! Podívej na sebe! Já ti pomůžu! Mě už je dobře! Měl jsem jen takový menší výpadek. Pojď" a vzal jsem ji pod ramenem.

"Yuuki že jsi utekla z nemonice dřív? Ve skrýši budou už i zdravotníci Akihiro odveď jí tam a za žádnou cenu nevycházejte jasné je to jasné? I kdybych umírala budete tam dokud to neskončí." řeknu a položím mu ruku na rameno

"Ano lady." Tak to si jen myslíš..."Poď Yuuki, musíme pospýchat."

otočila jsem se na toho démona 'měla bych ho oživit, dřív než přijdou oni.' pomyslím si a jdu k tomu ohromnému tělu a lehce se ho dotku sršela z něj síla měla jsem ještě zbytek síly, položil ajsem jednu ruku na srdce a druhou na hlavu a zavřela oči a vysílala do něj svou energii, trochu mi klesala hlava byla jsem unavená hodně jsem toho dneska vypotřebovala, ale ucítila jsem, že začal dýchat, což bylo skvělé ještě chvíli jsem do něj vlévala svou energii apak jsem přestala, byl sice ještě mimo ale ucítila jsem něčí přítomnost u brány, musela jsem se tam jít podívat. s námahou jsem vstala vyčerpaná šla k bráně(přesun)

Kývla som smerom na Akihira a oprela som sa oňho.

Pomalu jsem se s ní dal do pohybu. Ještě než jsem vyšel z kanceláře, otočil jsem se k Lady Saye."A Lady? Dávejte na sebe pozor." Pak už jsem zmizel i z Yuuki ve dveřích. Co nejopatrněji jsme sešli schody a vydali se ven.
(přesun)

(Presun)

Po nejakej chvíľke som došiel do jej kanclu, nebol som síce unavený ale chvíľu to trvalo keďže som išiel pomaly aby sa Bettany nepohoršilo, otvoril som dvere pri čom som ju mal stále v náručí a mierne som sa na ňu usmial.. len .. kde ťa uložím? povedal som si skôr pre seba potichu a začal som sa rozhliadať po nejakej posteli alebo nejakom pohodlnejšom kresle či gauči. Po chvíľke som ju posadil do gauča takým spôsobom aby nespadla, zobral som si prvú stoličku ktorú som uvidel a sadol som si pred ňu pri čom som ju tak zamyslene pozoroval.

pomalu jsem otevírala oči necítila jsem skoro své ruce teda spáš trošku brněli zaostřila jsem na Usuie