HLavní velitelství

Natiahol som k nej ruku a pohladil ju vo vlasoch.
"Vedel som, že na to pristúpiš. Nesklamala si ma, aspoň niekto, na koho sa dá spoľahnúť."

"Ale jen v případě že se to nikdo nedozví obyvatelé mi věří nechci je zklamat jasný?" řeknu hned rázně

"Máš moje slovo."
Na chvíľu som s tým prestal.
"Pôjdeme sa teda naňho pozrieť?"

vzmůžu se jen na pohé kývnutí (přesun)

Rychle jsem přišel až ke dveřím Vůdce. V tomto případě Vůdkyně.
Letmo jsem kývl rukou a z kapsy mi vylétl dopis s nápisem
"PŘEČÍST!" Nechal jsem ho přede dveřmi a odešel na konec chodby,
poté jsem kývnul prstem a dopis proklouznul pod dveřmi až do kanceláře.
Byl napsaný na červeném papíře, takže by jej nikdo neměl přehlédnout.
Víc udělat nemůžu, nemůžu riskovat, že na to Pein přijde.
Otočil jsem hlavu a opět zmizel pryč.

Spoiler:

opatrně jsme vešli do budovi cítila jsem jak mám svaly na rukou natažené k prasknutí ale musela jsem to vydržet čekali mě už je jedny schody, opatrně jsem vystoupla na jeden pokračovala stejně jako ve sklepení nahoru ke své kanceláři socha kupodivu nad zemí za mnou

Naďalej som ju pevne držal.
"Už sme skoro tam."

"To vážně doufám." modlím se začala jsem se na čele potit ruce mě pálili al euž jsem viděla dveře své kanceláře "Otevři je prosím."

Natiahol som nohu a vykopol dvere.
"Odpusť, nemal som voľnú ruku."

prohhodím oči v sloup a dál pokračuju a do kanceláře těsně před stolem se zastavím a sochu opatrně položím na zem hned jakmile dopadne pustím ruce volně podél tělo
"Bože takhle jsem se nenamáhala ani v posilovně. Co teď?"

Začal som si ju prezerať.
"Ty si chodievala do posilovne? Smiem to vidieť?"

"Vidíš na rukou ne? NIc víc vidět nepotřebuješ." všimnu si rudého vzkazu na zemi a pomalu se k němu došourám a při cestě zpět k němu si ho čtu
"No co jsem ti říkala?" řeknu a opřu se o stůl a podám mu ten vzkaz

S úsmevom na tvári som si ho prečítal.
"No nie je to dokonalé načasovanie? Môžeme otestovať, čo ten Masaru dokáže."

"Já mám z toho docela obavy. Běž ke stolu vezmi si ten mikrofon a oznal Kitagawě okamžitou evakuaci do sklepení." (celý vzkaz hovor do centra a červenými písmi)
"Já se zatím pokusím ho zbavit toho krystalu." řeknu a jdu k té soše a položím na ní obě ruce a zavřu oči

Pomalými krokmi som so založenými rukami zasadol k stolu a po zapnutí doň prehovoril.
"Skúša, skúška. Skúška, skúška."

( xD xD xD xD )

většinu své energie jsem vynaložila na prolomení začáteční vrsty, blyo to lehčí než jsem myslela, kryystal začala pomalu pukat prudce jsem od něj ustoupila aby mě střepy nezasáhli jedním máchnutím ruky se před Orizaym objevila stěna a předemnou taky aby nás nic neškráblo krystal ouknul a zůstal tam stát jen .....

Dal som príkaz na okamžitú evakuáciu. Vtom som zahliadol Bettany a Masarua. Vyzeral pomerne obyčajne, takmer nepripomínal démona. Ani žiadna extra obrovská energia z neho nerašila. Už na prvý pohľad sa dalo poznať, že je v bezvedomí.
"Je to naozaj on?"

zruším obě stěny
"Páni." úžasnu a jdu opatrně k němu
"Hm jak o´ho oživíme?"

"Skôr by si sa mala báť o to, čo urobíme potom, ako bude oživený."
Dal som mikrofón od pusy.

"vypadá že má lidskou stránku. Možno kdybych na něj mile zapůsobila poslouchal by mě." Zkus to ty já jdu zabezpečit vesnici. Dokaď mám ještě sílu." řeknu položím mu ruku na rameno a dojdu k oknu vyskočí z něj na střechu budovi a spojím ruce a nechámv sobě pulzovat svou sílu

Od této chvíle celé mé území obklopila dvojnásobná diamantová bariéra, která je tvrdší jak jakékoli železo či ocel

(Diamant jen´nejtvrdší kámen)

Pozoroval som ho s podoprenou hlavou mojimi rukami.
Zvláštne, žeby bol vyčerpaný?

po bariéře jsem se složila na střechu a chváli těžce dýchala 'měla bych načrepat síly pro ten boj! pomyslím si "je to čistě můj problém můj boj." řeknu si a ještě chvíli tam jen tak ležím

Keď sa dlhšie nevracala, vybehol som na strechu za ňou.
"Pekná prácička."

Doběhli jsme až k hlavnímu velitelství. Vyskákali jsme po schodech a vtrhli do kanceláře Lady Saye."Lady Saya, co se to tu děj..." Podíval jsem se po kanceláři. Něco leželo na zemi neviděl jsem co. Byl tu hrozný nepořádek. Pak jsem si to uvědomil. "Kde je Lady Saya?!"

Pozerala som sa všade naokolo. Snažila som sa upokojiť, avšak brucho ma stále bolelo. Pustila som sa Akiho a rýchlo som vybehla na strechu. LADY SAYA! Zakričala som a pribehla som k nej.