Miesto na trening

"Ano, určitě se střetneme." pravil jsem s úsměvěm a vrátil se ke spícímu drakovi.
"Zlato, jsi roztomilý, ale vzít si tě domů nemůžu. Zase jindy." pravil jsem a draka zničil jediným seknutím katanou. Pak jsem se posadil na zem a odpočíval. Dalo mi to docela zabrat, a přitom jsem se zas tak moc fyzicky nenamáhal... Vzal jsem si blok a jak jsem měl ve zvyku, namočil štětec a... a raději ho schoval. S tím svým bezduchým čmáráním nesmyslů musím přestat. Nikdy nevím, co bych mohl způsobit.

Přišel jsem k Saitovi.

Zvědavě jsem se otočil směrem k příchozímu.
"Zdravím, kdopak jsi? Ani jsem si nevšiml že někdo přišel." pravil jsem s úsměvem.

"To je dobře..."
Odvětil jsem chladně.

Nějaký nabroušený. No co, taky mívám občas špatnou náladu. Pokrčil jsem rameny, listoval ve svém bloku a nevšímal si ho.

Blížil som sa rovno k nim.
Všetko zatiaľ ide presne podľa plánu.

Hleděl jsem na něj.

Něco jsem si čmáral do bloku a bezstarostně si pískal.

Nepozorovane som sa dostal až pred Saita a Akaneho.
"Hej, vy dvaja. Potrebujem súrne hovoriť s vašim nadriadeným. Kde by som ho mohol nájsť?"

Ignoroval jsem ho.

Tázavě jsem zvedl obočí.
"A pročpak? Já nevím kde je." pousmál jsem se a dal pokračoval v kreslení.

"Hmm, minimálne naučím tohoto nemého rozprávať."
Pravou rukou som nadvihol Akaneho do vzduchu.
"Tak budeš hovoriť?!"

Otevřela se pod ním dimenze a on propadl i se mnou do prázdna.
Po chvilce se dimenze otevřela na druhé straně haly a on z ní vypadl a potom jedna u Saita z níž jsem vyšel já.

Hm? Co to? Raději jsem uskočil dozadu, nebyl jsem si jist, co ta dimenze vlastně znamená, co to dělá, vlastně jsem nevěděl jak to pojmenovat. Dokončil jsem poslední tah štětcem a vedle mého boku se postavil tygr, vyšší než já.
Snad se ti dva nepoperou...

Po dopade z dimenzie sa pri náraze zem otriasala.
"Obdivuhodné, ako som si myslel, vy ste od Seishinu. Zaplatíte za to, že ste sa postavili Ookamitaminaru!"
Rozbehol som sa rovno oproti nim. Tentokrát som bol na útok Akaneho pripravený.

Otevřela se dimenze do níž jsem skočil a strhl Saita sebou.(Oba jsme zmizli)

Ešte v čase, keď bola dimenzia otvorená, som čo najsilnejšie udrel do zeme a všetok ten tlak aj s burácajúcimi kameňmi poslal za nimi.
"Tak čo urobíš teraz?!"
Dostalo sa to k nim skôr, než sa dimenzia zavrela.

Objevil jsem se za ním a Saito nad ním (Oba zranění)
Já na něj zaútočil zezadu plnou silou do zád.

"Hej! Co to má bejt tohle?" začal jsem se vrtět a rozhlížet kolem. Pak mě zaujaly kameny, které se na nás řítily. Schytal jsem pár pořádných ran a najednou se objevil nad soupeřem. Tasil jsem katanu a poslal svého tygra na našeho nepřítele. Zaútočil na něj čelně.

"Slušné, no ešte stále ste iba deti."
Pravou rukou som prudko zahnal tlak a definitívne tým knockoutoval Akaneho. Druhú ruku som namieril pred tigra a čakal na správny okamžik.

Akane odletěl kamsi do háječka, takže jsem se nemusel bát opřít se do toho naplno. Dopadl jsem za záda toho divnýho týpka a zatím co byl zaměstnaný mým tygrem, jsem mu sekl po krku.

Katana zastala na mojom ramene, odkiaľ mi vytieklo nepatrné množstvo krvi.
"Musím uznať, že je ostrá, ale majiteľ ňou zjavne nedokáže manipuľovať dostatočne na to, aby spôsobila dostatočné zranenia mojej hore svalstva," doriekol som a vymrštil Saita do vzduchu. Pravou rukou som stlačil tigrovu papuľu a hodil ho za ním.

Jak jsem tak letěl vzduchem, přesekl jsem svého tygra. Obludka, kterou jsem se chystal nakreslit teď, totiž vyžaduje velké soustředění. Bolestivě jsem dopadl na zem a načmáral draka.
"Támhle máš svačinu." pravil jsem a sledoval, jak se ta přerostlá obluda řítí na opravdu pořádný flák masa. Modlil jsem se, aby si to drak nakonec nerozmyslel a nešel sežrat mě. Tlama s obrovskými zuby se otevřela a hnala po svém obědě.

Tak toto vyzerá nebezpečne.
Začal som sa čo najviac sústrediť a moje telo sa zväčšovalo viac a viac.
Teraz je tá správna príležitosť. Obrátim jeho vlastného draka proti nemu! Pevne som zovrel dračie zubiská a snažil sa ho v prvom rade zastaviť. Nebolo to však vôbec tak jednoduché. Vyniesol ma až ďaleko do výšky.
Kreslený a pritom tak silný! Sakra, takto tu nemôžem umrieť!

Proboha... on se udrží v té kušně? Musí mít příšernou sílu... vzpomněl jsem si na to, co udělal dráček v minulém souboji. Nevím co je to za útok a nevím jaký to bude mít účinek ale... Prosím draku, flusni na něj inkoust.
Těšil jsem se na silný proud černé tekutiny, která toho hromotluka odrazí a pak... pak bůhví co. Místo toho však drak vyplivnul slabý pramínek inkoustu, který jeho svačině stříkl do očí. Nešťastně jsem si povzdechl. Tohle chce ještě vypilovat.