Minami no Gawa (Centrum)

Hm konecne sme sa dali do reci hm odpovedal som.Naprv som vas pozoroval v restauracii a cakal som na teba no potom mi nieco do toho doslo chvilu som mlcal a povedal sam bez seba kde som ani nevedel kde mam hlavu s toho co sa stalo som mu povedal ano.Vlastne aj ja som s nim chcel za tym s nim ist bola to nahoda alebo usud pomyslel som si.A podaval mi ruku hm bolo mi to divne ani som vlastne nevedel kdo to je ale podal som aj ja v tom sa nase oci poprvykrat stretli hned sa mi zdalo ako keby osm ho poznal odjakziva a citil som tu energiu jeho uprimnu a poctivu uz dlho som taku necitil no v zapeti som citil rivalitu uz od zaciatku medzi dvoma dobrimi bojovnikmi pomyslel som is co z tohoto bude priatelstvo alebo boj na zivot a na smrt.

Potřásl jsem chlapci rukou a jako asi nejstarší z téhle skupinky jsem se cítil za ně zodpovědný, proto jsem neváhal a trošku se pousmál.
"Mé jméno je Shigeru... Nyní bych navrhoval jít za Peinem, už jsme tu všichni, o nikom jiném nevím, takže nevidím důvod, proč se tu zdržovat."
Odvětil jsem, usmál jsme se letmo na Amrit a vyzval je, ať jdou.
Zajímavé, jak se mě ta myšlenka týmu chytila jako parazit. Uvidíme, co z toho vyleze Peine...

Nemal som rad ked sa niekdo hral na generala teda veliaceho sice som bol mladsi a mozno som aj mam slabsie schopnosti no v tej chvili mi to bolo jedno lebo stale som bol zarmuteni a len som povedal dobre podme tak sa vsetci presunme na budovu kde sidli velky.

Mlčky jsem tam stála. Nepotřebovala jsem nic dodat. Šla jsem za nimi.

Šla jsem ulicemi. Hledala jsem nějaký hotel. Ulice už byly liduprázdné. Nahánělo mi to husí kůži. Konečně jsem, od světel pouličních lamp, viděla velký nápis "hotel". Konečně!
Vstoupila jsem dovnitř. "Dobrý den. Prosila bych pokoj." usmála jsem se na rozespalou recepční. Ještě se mě zeptala na nějaké podrobnosti, než jsem mohla zaplatit a dostala jsem klíče od pokoje.
vyběhla jsem schody do třetího patra. Odemčela jsem si pokoj a vstoupila. Zamčela jsem za sebou. Dala jsem si sprchu a blaženě ulehla do postele. Zakryla jsem se přikrývkou a okamžitě usnula.

Ráno jsem se vzbudil, opět jsem přespal v té staré polorozpadlině a svým způsobem se mi tam i líbilo.
Vyskočil jsem na nohy a v hlavě si přehrál, co vše se včera stalo...
Tak Peine, dokázal jsem ti, že jsem hoden učení, co mi předvedeš ty? A co Amrit a ten hoch? Vypadá, že má v sobě temný stín a to mě děsí... Ty jeho oči, plné zloby a bolesti... Jako matčiny...
Vypadá to, že začnu s proměnou dříve, než jsem vůbec chtěl...
Vyskočil jsem opět na parapet a šel se podívat po městě, opět jsem si cestou něco koupil a šel se podívat, kde tak budeme trénovat, hledal jsem nějaké odlehlejší místa a porozhlížel jsem se okolo, lidí bylo v ulicích plno, takže jsem nevzbuzoval žádnou pozornost.

Probrala jsem se. Posadila jsem se na posteli a podívala jsem se z okna. Poté jsem vstala. Přistoupila jsem k zrcadlu. Vytřeštila jsem oči na to co jsem viděla na hlavě. Měla jsem tam hotové brabčí hnízdo. Takhle to dopadá vždycky, když si je umyji.
Poté co jsem se převlékla, jsem se chopila hřebenu a nažila se vlasy dát do původního stavu. Nechtěly mě poslouchat. Zatnula jsem zuby. V šuplíku jsem vyštrachala nějakou gumičku a vlasy si stáhla do ohonu. Snad nebudu vipadat jako blbec! Neměla jsem ráda, když mám vlasy stažené.
Hřeben jsem odhodila na postel. Vzala jsem si rukavice a zapalovač a odešla jsem z pokoje. V ceně jsem měla i snídani, takže jsem v hotelové restauraci něco pojedla. Dopila jsem poslední doušek čaje a vyšla jsem ven.
Venku opět pršelo. Rukavice jsem si dala do zadní kapsy a zapalovač též.
Bloudila jsem po městě a hledala známou tvář. Nevěděla jsem jestli mám jít na věž za Yahikem, nebo někam jinam.

Heh konecne pomyslel som si a vratil som sa domov ale ani tam nebolo zle a boli tam aj ochotny ludia vydeli moju zranenu ruku osetrili ma dali mi najest a napit hmmmmm ale aj tak no co mi zostavalo chcel som ist za navacsim a pochvalit svoje uspechy tak som hned vyrazil na najvizsie miesto

Ja celkom od toho co sa dneska vsetko stalo a nad premyslanim som zaspal.

Přišla jsem do hotelu. Pozdravila jsem recepční a zamířila do pokoje. Svalila jsem se na postel a hned usnula.

Na druhy den rano som sa zobudil a mal som usmev na tvari konecne somsi dobre oddychol.Padlo zo man velke bremeno hned som sa postavil a isiel sa najest.Dneska som sa ponahlal ebo som hned z rana chcel ist trenovat po ceste na treningove pole som dolejdal co som si kupil.

Vzbudila jsem se. Sedla jsem si a chvíli jsem koukala před sebe. Poté jsem se vyškrábala z postele. Převlékla se a učesala.
Šla jsem na snídani a poté projít se ulicemi.

Ah nebavilo ma cakat a nic nerobit rozhodol som sa teda ze pojdem navstivit dalsiu cast zeme a zmeram si tam z niekym sili.

Prisiel som do centra a poobzearl som sa tu trochu no ked som tu nikoho nenasiel tak jedine miesto kde ma napadlo bola najvisie miesto kde prebyva Yahiko-sama a tak som vyrazil smerom k nemu.

Dorazil som do centra a hladal som vodcu alebo niekoho ineho komu to tu patri

Skocil som pred kazumu.
"Prisiel si si po smrt "

Bezal som stale smerom k najvacsiemu vrchu.

"A kto si ze chces hovorit s nasim bohom."

"Dokazto ze si vodca."

"Ja som vodca tejto dediny. Tak o com chces hovorit ??"

"Aky je ucel ze sa spojim. Alebo co stoho budeme mat."