Lesy, Skaliská, Hory

Pozoroval jsem dění a poté jsem se zaměřil na tu osobu.
A koho jsem to neuviděl, Daisuke...
Snad neriskuješ až příliš, doufám, že ti neublíží
Zůstával jsem ve vzduchu a díval se na ty 2, jelikož
to byli poslední, kdo tu ještě zbyli.
Pein určitě šel zpět do vesnice...
Pomalu jsem se roztetěl do Minani.

Masaru v tom som si spomenul na boj s Akiom.Naposledy ma takto zranil Masaru ehm ako som to pocuj nebolo mi vsetko jedno."Ako ty?co tym myslis"? a ako som videl ze kraca rozriasli sa mi kolena jeho sila bola taka obrovska."Nnnnnepriblizuj sa ku mne lebo ta zabijem".Aj ked som vedel ze nema ani najmensiu sancu cakal som len na smrt.Preco ja hlupak sa furt musim do vsetkeho starat.

Na tvári sa mi objavil úsmev.
"Máš potenciál, ktorý by sa dal využiť. Keď sa stretneme nabudúce, bude to v boji."
Vyletel som do vzduchu a zmizol, než sa stačil nazdať.

Po tom ako odletel som este chvilu ostal zamrznuty a len ruke mi pistalo chidori po nejakej chvili upadlo.Zacal som sa pomali hybat na bojisti s nim preboha co by to bolo ale vsal som si to ako priklad alen sa usmial a pozrel sa smerom hore."Budem cakat pripraveny".A vietor mi jemne ofukol tvar.A vybrakl som sa smerom ani nevime kam.

Ako osm kracal znova sa mi prehralo ten vybuch a zicenu celu cast zeme nikdo sme ho nedokazali zastavit preco nahormadila sa vo mne velka zlost chcel som hned vratit uder ale preco ved to bola moja cast ale spravyl by som to len jedna vecma od toho drzala pochovany moji rodicia.Preco to urobil je naozaj taky zlostny teraz budu vsetci proti nemu ah jo co teraz.Na chvilu som sa zastavil.hmmmmm takze teraz sa pojdem pozret za nim urcite isiel naspat domov a potom vyrazim do Nishi za Lady Saya a rozbehol som sa spat.

Došel jsem na klidné místo, kde po předchozím boji nebylo památek. Je na čase trochu si zatrénovat. Když jsem zjistil, že perfektně ovládám všechna možná zvířata, dokonce i toho poplašeného draka, dostal jsem divný nápad. Udělal jsem několik tahů štětcem a soustředil se na tu "bytost". Jaké bylo mé překvapení, když z papíru vyskočila má přesná kopie.
"Uhm... zdravím." pousmál jsem se a v duchu se modlil, aby tenhle výtvor nebyl na ovládání horší než ten zpropadený plaz.
"Ahoj, potřebuješ něco?" můj dvojník mi oplatil úsměv a já nestačil zírat. Je přesně jako já. Nejen vzhledem, i postojem, mluvou, vystupováním... Není agresivní, takže můžu děkovat své mírné povaze.
"Díky, nic nepotřebuju, jen jsem chtěl zkusit co dokážu." pravil jsem a upřel na něj trochu tázavý pohled.
"Jsem jen hromada inkoustu, které jsi na chvíli vdechl život. Dokážeš toho mnohem víc. Bránit se dovedu, ale jen do určité míry. Nezvládnu tak silná zvířata jako ty. Kdyby se ti něco stalo, zmizím i já. Výhodou je, že jakmile se vypařím, mé vzpomínky připadnou tobě. Možná se ti to zdá divné, ale jednou i ty sám nebudeš nic jiného než inkoust. Což ti otevře nové možnosti." pravil a zatvářil se neskutečně záhadně. Povzdechl jsem si. Stejně jako já, rád mluví v hádankách.
"Dobře. Děkuji za tvůj čas. Zatím můžeš jít. Zbytek zvládnu sám." soutředil jsem své myšlenky a on se během chvíle rozplynul.
"Tohle bylo hodně zvláštní. Připadám si jako případ pro psychiatra." zamumlal jsem si pro sebe a zamyšleně se vydal na cestu.

Cakal som na na dracika

Doběhl až k němu a zlostně zařval.

Medzi tym si lady Saya vsimla ze to tam opustili tak mi povedala ze ideme prec nevedel osm kam tak som ju nasledoval nakoniec mse dosli sem zastavili sa a sledovali oc sa udeje.

Zneviditelnil som sa a zmizol som

Zuřivě bouchl do země, kde pod sebou duělal kráter. Řval, co mu síly stačili a vztekal se, že mu zmizel. Pak se otočil na ty človíčky, co se tam náhle objevili. Zařval na ně a vystartoval po nich neuvěřitelnou rychlostí.

Ako som videl to divne stvorenie ze sa na nas ruti chytil som Lady Sayu do ruky a odbehol prec uff tak to bolo o chlp nejsom az taky rychli ked ma mniekoho ale to nevadi je rychli aale aj tak mojej rychlosti sa nevirvna hm zaujmave tak teda demon proti demonovi premenil som sa do uplnej formy narastly mi vlasy dlhe nechty oci sa mi zmenili narastli mi kridla a tetovanie sa mi reozsirilo ak vzdy a pozeral sa na to cudo.

"Ne, přestaň já ho uklidním." zastavím Daisukeho

POzrel som na nu toto chce zastavit odkail to moze poznat dobre.Ustupil som do zadcie ale pripravil sa keby nastal utok.

Vztekl se, že mu jeho cíl zase utekl. Podíval se na toho človíčky, který teď vypadal úplně jinak. Zabořil ruky do země a zařval.

Ze země vystřelili sloupy vody a ve vzduchu se spojili. Vytvořila se tak přívalová vlna, která vypadala jako drak.

Videl osm ako sa z vody vitovril drak hm takze tu mame dalsi element uzasne.Postavil som sa Lady Saya ho pozna no lenz nemozem nehat aby nam ublizil a preac on ma vodu tak ho snad toto ukludni mam vyhodu postavil som sa a ako to na mna letelo len vyslovil.Chidori-nagashi-prud tisic vtakov a drakom sa zacala tahat elektrina.

Elektřina se dostala až k němu. Prudce ho zasáhla. Zařval bolestí a stratil kontrolu nad vodou, která se ihned rozpadla. Poklekl na zem, ale hned se znovu postavil. Z těžka oddychoval a už šlo vidět, že je hodně vysílený. Dokonce už ani nezařval. Díval se na ně rudě červenýma očima.

Ako som vidle ze uz nepokracuje dalej dal som sa do normalnej pozicie a pozeral sa nanho tak isto ako keby som sa pozeral sam sebe do zrkadla.

Vůbec se nehnul, jen se díval do jeho očí. Byl už na pokraji sil, jeho tep byl rychlí a nepřetržitý. Hlasitě si odfkrl.

Ako som pozeral na neho bol to zvlastny pocit ale ako si odfrkol ani som nevdel preco dosiel som rychlo k nemu zobral ho a odniesol ho k Lady Saya.

"Tohle ani nebylo nutné pánové." přiskočím k Akihirovi "Jsi v pořádku? POznáváš mě? Nebo ne?" položím mu ruc en aramena

Pořád byl v druhém stupni, ale vůbec se nebránik, když ho ten človíček vzal a odnesl k tomu druhému. Až tam pak začal vrčet a vyceňovat zuby. Na nic jiného se, ale nezmohl.

Stale som sa pozeral na neho nemohol som uverit ze je niekdo takto ved ved vyzera ako.Pomylsel som si to aj ja som takyto byval co snim teraz bude skusil by osm mu pozicta energiu lenze co ked on zase zacne vyvadzat

"Musí se vrátit do Kitagawy. Myslím že má jeden z těch tranzů. Daisuke prosím zjsitit situaci kde je Yuuki. Já ho vezmu do města zvládnu to." podívám se na Daisukeho prosebně a pak na Akihira

"Eh rozumiem postarajet sa ale o neho" ani neviem preco som sa o oto stovernie tak staral ved na mna zautocil ale bolo mi to jedno."Slubujem nesklamem vas" ester raz som sa pozrel na neho svojimi premenenimi ocami a potom rychlo vyrazil a uz po mne nebola ani stopa.