HLavní velitelství

AKihiro Kazuki

Se zájmem jsem sledoval, co dělá."Mohl bych se zeptat, co hledáte?"

Postrehol som čo ten týpek spravil a len som sa zaškeril.. pomaly som sa postavil a podišiel som až k nemu.. odkedy o svojej "schopnosti" vieš? spýtal som sa ho pri čom som si len strčil ruky do vreciek a na tvári som mal taký výraz mierneho zaujatia.

Akihiro Kazuki

"Schopnosti? No asi měsíc. Porvé se mě to stalo na mích 16 narozeninách, když jsem spadl a propíchl si ruku. Vůbec to nebolelo a i hned se mi spravila. Od té doby mě to vrtá hlavou."

"áá už to mám." otevřu jí a něco v ní hledám, "něco tu píšou a podle tohodle by...." natáhnu hruku zformulujou se mi v ní tři opálové shurikeny a mrštně je po něm hodím a trefujuse na tři body, srdcem hlava břicho. Shurikeny jen proletí skrz něj a zaseknou se o stěnu za ním
"To je hodně zajímavé." seskočím ze židle

Hee.. podobnú schopnosť mám ja ja.. aj keď.. ja ju mám.. aspoň podla mňa na trocha inej úrovni.. zaškeril som sa po čom som len ustúpil trocha bokom.. moja však nebude v žiadnej knihe.. prebehlo mi ešte hlavou a len som sa na Bettany tak zamyslene pozeral.

"Některé schopnosti bojovníků sunshinu jsou zaznamenány, jako třeba ta moje protože je klanová, ta tvá taky není neznámá a co máš Usui?" podívám se na něj a Akihirovi podám tu knihu, kze které jsem četla
"Tady si to přečti zjistíš aspoň základy, musíš pochopit co je zač a pak jí můžeš trénovat." mrknu n aněj

( To bylo kruté )

Akihiro Kazuki

Nestačil jsem ani zaregistrovat, co se stalo. Najednou na mě letěli 3 shurikeny a mířili mi přímo na smrtelné body, ale místo toho, aby mě zasáhly, mnou jen proletěli. Udiveně jsem zůstal stát."Co to bylo? Proč jste to udělala?" Zeptal jsem se a pořád jsem nevěděl, o co tady jde.

Ja? je to celkom sranda.. proste ma nedokáže trafiť žiadna mágia ani vec, zaškeril som sa no očividne som si nerobil srandu.. mám ju etoo v hlave.. v podstate aktivovanú inštinktívne, aj teraz.. he .. povedal som pri čom som sa začal prechádzať sem a tam.. aj keď neviem ako by som to mal ukázať.. veď ste to videli.. nie? keď na mňa Daisuke zaútočil.. on je rank D, a "netrafil" sa.. dopovedal som ešte a čakal som na jej reakciu.

(Já vím jsem mrcha )

"V té knize to všechno stojí, voda tě brání, jsi stvořený z vody, díky tomu si odolný vůči zraněním avšak dej si pozor na blesky. Vodaje vodí a mohl by jsi se ošklivě zranit nebo dokonce zemřít."

( No, ale zas taková ne, nakonec přeci každému pomáháš ne? xD )

Akihiro Kazuki

"Aha...ehm...to je zajímavé. Ještě, kdybych si mohl vzpomenout. Nic si nepamatuju. Před pár lety mě našel jeden kupec na pláži. Ujal se mě, ale pak musel odejít a já zůstal v sirotčinci. To jsou jediné věci, které jsem u sebe měl. Aspoň to tak říkal. Co bylo předtím si vůbec nepamatuju. Jediné, co vím je, že když se hodně naštvu, dostanu se do stavu jako by tranzu. Vždy, když se proberu k sobě, většinou mě někdo drží a kolem je všechno rozbité. Nevím, co se to se mnou děje, ale je to čím dál tím horší." Už jsem nemohl dál. Bylo toho na mě čím dál tím víc a já cítil, že to dlouho nevydržím.

(jo ale to se mi moc nepodobá toho si važte že jsem hodná )

"Do tranzu? Máš takové pocity i teď? Cítíš že to přijde?" zamyšleně ho pozoruju

( Vážím )

Akihiro Kazuki
"Neumím to popsat, ale je to dosti vysilující. Teď je to zatím v pohodě. To by mě musel někdo pořádně naštvat, jsem tak trochu pruďas. Akorát mi není zrovna dobře. Celý den jsem vás hledal a nebylo to zrovna lehké a zdá se, že když používám tu "schopnost", tak mě to unavuje. Radši bych byl u vody, tam mi je nejlíp, ale potřebuju se o tom něco dozvědět." Cítil jsem se nějak divně. To vedro na mě doléhalo a začala se mě točit hlava. Do té doby než mu proletěli shurikeny smrtelnými body, byl v pohodě, ale zdá se, že to není jen tak."Mohl bych se prosím posadit?" Zeptal jsem se a už dosti obtížně udržoval rovnováhu.

Po chvíľke čo som počúval ich rozhovor som si zase len sadol na zem niekde do kúta a uložil som sa do tej svojej "polohy".. hlavu som sklonil k hrudi, zatvoril som oči a pomaly som sa hodil do takého polospánku.

"No jistě." vezmu ho za loket, protože začínám vidět jak mu je zle apomůžu mu ke gauči, pak se otočím dojdu do vedlejší místnosti a přinesu mu z ní sklenici vody.
"Napij se, zase ti to pomůže." stojím před ním a pozoruju ho a přitom oslovím Usuie
"Usuii půjdeš sem nou za vůdcem Minami nebo tů raši zůstaneš? Protože jestli se chová tak ja se chová ke svým lidem asi nebude moc rád,k dyž tě uvidí."

Znova som sa prebudil .. niektorý by boli možno naštvaný že ich furt budia ale mne to bolo jedno.. v podstate som spal stále keď som nič nerobil. Etoo.. ja nie som jeho človek.. len som sa tam narodil.. on ani nevie že nejaké schopnosti mám ale.. aj tak... asi radšej ostanem tu Bettany. povedal som ospalým hlasom a len som čakal ako na to zareaguje.

Akihiro Kazuki

"Děkuji" a vzal jsem si od ní sklenici vody. Bylo to příjemné. Vypil jsem ji na jeden nádech a hned mi bylo o něco líp."Zdá se, že to není jen tak s tou vodou." Pokusil jsem se o chabý úsměv."No už bych vás radši neměl otravovat Lady Saya. V sirotčinci mě budou už jistě shánět a dneska jsem ještě neudělal svou práci. Když to nestihnu, budu bez večeře a ještě dostanu výprask." Začal jsem si pomalu stoupat, ale i to bylo docela obtížné."Nechci být na obtíž."

"Nemám ti to za zlé kdyby to zjistil chtěl by tě do své obrany. Budu ráda, když tu zůstaneš, vezmu si někoho jiného sebou." řeknu a skloním se k Akihirovi
"Je ti líp?" položím mu ruku na rameno jemně zmáčknu, abych mu naznačila že nikam protazím nepůjde

Akihiro Kazuki

Posadil jsem se zpátky."No...je to lepší, děkuji. Ale nemůžu se moc dlouho zdržovat. Máme přísný pravidla a nechci se dostat do dalšího maléru." Šeptl jsem spíše než řekl. Jako sirotek jsem to neměl nejlehčí a v sirotčinci se vše tvrdě trestalo. Hodně často mi to připomínali menší jizvy na zádech a krku.

Pozrel som sa na Akihira a po tom som si povzdychol.. Bettany ja ho tam zoberiem ok? dám na neho pozor neboj.. so mnou sa mu nič nestane.. zaškeril som sa a pomaly som vstal.. predsa len.. nikto nechce aby ťa znova zmlátili za.. nič hm? povedal som no o týchto veciach som vedel svoje..

"Tohle jemůj problém, měla bych udělat menší inspekci v sirotčinci. Slibuju ti že hned co se vrátím to udělám." vlídně se na něj usměju jdu si pro svůj bílý kabátek
"Usii vem ho tam a řekni že je to moje vina že jde pozdě a počkej si radši kdyby se něco stalo, pak máš volno." řeknu hned aodejdu spěšně z kanceláře (přesun MIna)

Akihiro Kazuki

"Sayounara Lady Saya." Stačil jsem ještě říct než zmizela. Otočil jsem se na toho kluka."Díky, že mě dorovodíš..ehmm...Usuii? Ale jestli ti to vadí, tak můžu jít sám, už je mi docela dobře" a na důkaz jsem se postavil, ale ihned se mi podlomili kolena a já zase spadl zpátky. Sakra...

(nono žádný omdlívání když tu nejsem )

( Neomdlívám, jen padám zpátky ... Zas takovou ostudu bych si neudělal xD )

Haai haii..povedal som za Bettany pri čom som jej tak stereotipne (xD) zamával rukou. Po tom som sa pozrel na toho týpka s menším úškrnom na tvári.. To určite.. povedal som že ťa tam odnesiem.. keby sa ti niečo stalo stiahla by zo mňa kožu .. zaškeril som sa pri čom som ho zodvihol zo stoličky.. podobral som ho po rameno pri čom som ho ako keby oprel o seba a vyrazil som do sirotčinca. (presun)

Akihiro Kazuki

Usui mě pomohl vstát a ihned jsem vyrazili rovnou k sirotčinci.
( přesun )