tréninkové prostory

"Všimla jsem si že Daisuke tě zastavil bleskem, říklaa jsem ti že proti blesku nebudeš mít šanci. Začneme teda s tvou obranou. Budu po tobě v rychlosti házet ostré krystali uvídíme jak rychlebude tvé tělo reagovat." vytvořila jsem kolem něj čtyři zrcadla a z nich se okamžitě na něj vypustili ostré jehlicovitě vypadající krystali

"Co? Ale..." Než jsem stačil něco zaregistrovat, už na mě letěli krystali. Sklonil jsem se a otočkou u země jsem se vyhnul prvním z nich. Pak jsem se odrazil a točivou boční vývrtkou jsem zbylé přeskočil, ale i tak mě jedna zasáhla a proletěla skrz mě."Jak...jak jsem to udělal?" Absolutně jsem nevěděl, co to bylo. Byl to něco jako instink nebo jako kdybych se to někde už učil. V hlavě mi to pořádně šrotovalo, ale nemohl jsem si na nic vzpomenout.

nešetřila jsem ho a znovu na něj poslala jehlice tentokrát o ně větší a sledovala jeho pohyby

Jen jak jsem dopadl, už na mě letěli další. Nevěděl jsem proč, ale vystartoval jsem proti nim. Byl až u mě, když jsem uhnul a třemi pohyby se kolem nich prosmíkl. Hned na to jsem se koleny sklouzl a prohl se dozadu až se mi málem hlava dotýkala země. Těsně nademnou proletěli další jehly. Bohužel to nebylo ještě všechno, rychlím pohybem jsem si stoupl strhl si z krku diamantový nůž a pár hbitými pohyby jsem odrazil zbylé krystaly. Teď už jsem se trochu zadýchal a pořád se díval, kde se to ve mě bralo. Postavil jsem se do bojové pozice s nožem v pravé ruce a čekal na další útok.

fascinovaně jsem se dívala na jeho pohyby, natáhla jsem podél těla ruce a v obou se mi začala formulovat dvě kopí ,, pak jsemmávla rukou a zrcadla zmizela došla jsem k Akihirovi a hodila mu jendo kopí
"Zkusíme něco jiného." řeknu a zaptočím na něj ostrou špičkou

"Ehm...to má na vás zaútočit?" Držel jsem v ruce kopí. Bylo to zvláštní, nebylo, že bych nevěděl, co s tím mám dělat, právě naopaka. Držel jsem ho pevně a připadalo mi velmi povědomé. Protočil jsem si s ním v ruce a připravil se do bojové pozice z kopím za zády.

"Samozřejmě." řeknu mile a namířila jsem na něj kopí , otočila se sním a probodla ho do břicha rychle nečekaně čekala jsem jestli to jeho tělo přijme či ho v tom nechá

Kopí se zabodlo do vody. Nebolelo to, ale bylo to strašně nepříjemné jako by vám někdo zevnitř sahal na vnitřnosti. Mrštil jsem kopí do toho jejího a vyrazil ho z mého břicha. Hned na to jsem se sklonil, úkrokem a mrštnou otočkou jsem se dostal za Lady a zaútočil na ni ze spodu svým kopím.

v ruce s emi okamžitě zformulovalo nové a jentak tak jsem stačila jeho útok odrazit zkusila jsem ten samí výpad znovu

O krok jsem ustoupil a útok odrazil. Potom jsem na ni hned zaútočil a začal jsem do Lady velkou rychlostí sekat a mlátit všemi stranami krystalu. Pomalu jsem postupoval dopředu.

snažila jsem se vykrýt jeho útoky a splynout s nimi šl proti mě byla jsem nucena couvat a dál jeho útoky odrážet

Vůbec jsem nevěděl, kde se to ve mě bere. Od kdy já umím z bojovat?... Když už jsem viděl, že skoro nemůže, vší silou jsem se odrazil a saltem do zadu jsem vyletěl do vzduchu. A od kdy umím tohle. to se mi stalo už po druhé... Ještě mi problesklo hlavou než jsem vší silou hodil kopí po Lady Saye. Letělo opravdu rychle a tvrdě, ani jsem nevěděl, že bych ho mohl takovou silou mrštit.

věděla jsem, že tohle rozhodně kopím nevykryju zastavila jsem se a napřáhla proti tomu ruku kopí se zastavilo ve vzduchu a podívala jsem se překvapeně na Akihira
"Jak dlouho tohle umíš?" zeptám se ho překvapeně anechám kopí spadnout na zem mezi nás dva

Lehce dopadnu na zem."Vůbec nevím. Toto se mi stalo porvé. Prostě instinktivně vím, co mám dělat jako kdybych se to už někde učil, ale nemůžu su vzpomenout. To salto se mi už jednou podařilo, když jsem uhýbyl před vlastní vodou, kterou na mě poslal Kazuma." Pořád jsem byl trochu mimo z toho, co se teď stalo. Byl to takový zvláštní pocit, ale když sjem bojoval, cítil jsem se tak lehce a dobře jako bych to dělal od malička.

Spal som práve pod stromom keď medzi sebou bojovali. Na moment som rozlepil oči a videl čo sa deje. Tréning? Zívol som si od únavy a ďalej som ležal.

"Poslyš vypadá to že to reaguje na zbraně reaguje to i na něco jiného?" přijdu k němu "Promiň jestli udělám něco co ti bud nepříjemné." řeknu a položím mu ruku na hruď a trošku víc přidám na síle

dyž do mě ruka vnikla ze začátku mě to nevadilo. Bylo to pořád prostě jako by mě někdo umrtvil a něčím mě propichoval. Pak to, ale začalo. Začal jsem se cítit divně, když jsem ucítil její energii, která její rukou proudila. Bylo mi jako by špatně. Začal jsem rychle dýchat. Možná mě to nezraňovalo, ale nebylo to nic příjemného. Trochu jsem zakašlal..."Mo-mohla byste tu -ru-ruku vy-vytáhnout." Vykoktal jsem ze sebe. Takhle dlouho jsem v sobě ještě nikdy nic neměl.

zkoumala jsem jak mi ruka zajíšždí do jeho hrudi a když na mě promluvil podívala jsem se na něj a pomalu jí zase vytahovala
"Pojď se napít." řeknu a dojdu za místnost kde byla menší koupelna natočila jsem mu pohárek vody a vrátila jsem se k němu a podala mu ho

"Děkuji" a přijal jsem vodu, kterou jsem hned vypil. Na chvíli jsem se posadil a ještě to rozdýchával."Zdá se, že reaguji na vaší energii. Čím je asi člověk silnější, tím víc to bolí. No a taky to záleží asi na délce doby, ve které ve mě něco zůstane. Neublížilo mě to, ale nebylo to zrovna příjemné. Docela to i vysiluje." Můj dech se konečně uklidnil.

"A to si představ že jsem do tebe pronikla pomalu, jaký by to bylo, kdyby to bylo rychlejší ale to dneska dělat rozhodně nebudeme stačí tohle na večer tě potřebuju mít fit." řeknu a posadim se ke stěně

"Radši mám, když to mnou jen proletí. Je to takový...hm...nevím jak to říct. Prostě mi to nedělá blbě." Trochu jsem si povzdychl a začal si hrát z rukou. Přemýšlel jsem nad tím, že když jsem z vody, tak přeci bych se měl umět i tvarovat ne? Podíval jsem se na ruku. Začnu z něčím menším. Ruka se mi změnila na vodu, ale stále držela tvar. Zavřel jsem oči a trochu se soustředil. Když jsem je pak otevřel, měla podobu dlouhé díky bez rukojeti."Ono to funguje." Řekl jsem nahlas.

celou dobu jsem sledovala cos tím zamýšlí těkala jsem očima z jeho ruky do jeho očí
"Vládce vody, měl si umět s vodou i manipulovat." pronesu

Ruka se mi vrátila do původní podoby."Vodu už jsem párkrát použil, ale bylo to věčinou ze vzteku nebo nutnosti, takhle jsem to ještě nezkoušel a tvořit sám vodu taky ne." Byl jsem z toho docela nervozní.

"když se o to udeš pokoušet časem to vyvoláš úplně v pohodě, zkus spíš tohle." řeknu vstanu a dojdu kalíšek naplnit znova vrátím se k němu sednu si a držím kalíšek s vodou
"Zkus jí z toho kalíšku dostat do vzduchu."

"To myslím půjde. Už jsem zvedal větší množství vody." Natáhl jsem ruku a představil si jak voda stoupá a k mému překvapení začala hned stoupat. Nečekal jsem, že tu půjde tak rychle...