.Sídlo Sayů.

stejně jsem nemohla usnout. přemýšlela jsem nad Akihirem a nad tím co mi Usui řekl

Tiež som nespal, nechcel som zaspať ako prvý cítil by som sa divne.. po nejakom čase som však registroval že Bettany stále nespala a ja som ako tak aj vedel kvôli čomu.. Pohľad som obrátil k nej pri čom som sa trocha prisunul a jednou rukou som ju objal. Mala by si spať Bettany.. Akihirovi nijak nepomôžeš keď si o neho budeš robiť starosti, môžeš mi veriť vie sa o seba postarať, bude v poriadku. povedal som pri čom som sa ju snažil nejak utešiť tým že som ju tou rukou ktorou som ju objal hladil po hlave.

otočila jsem se na něj
"Mám pocit že ho už nikdy neuvidím, .... ten papír co jsem u dala.....adoptovala jsem ho." řeknu a podívám se mu do očí

O to viac, by si mu mala veriť. odpovedal som jej a len som sa znova pousmial, určite ho uvidíš, nie je to chlapík ktorý by sa len tak ľahko vzdal. Dodal som ešte a nahodil som taký povzbudivý výraz. myslím že ťa bral ako svoju mamu, ešte skôr než si si ho adoptovala.. dodal som ešte a ďalej som ju len hladil po hlave.

obrátila jsem se na bok čelem k němu a dívala se na něj pomalu jsem usínala "ěli by jsme zaspat."

Prikývol som po čom som jej venoval ešte jeden úsmev a stále som ju neprestal hľadieť po vlasoch. Po tom som sa na ňu len pozeral až kým nezaspala, vedel som či už spí alebo nie, predsa len čo sa týkalo týchto vecí tak som bol majster.. keď zaspala úplne tak som sa na ňu ešte zopár hodín pozeral až som zatvoril oči aj ja a pomaly som sa nechal unášať v ríši snov..

potřech dnech, co jsem nespala jsem skoro nebyla ni schopná vstát z postele vnímala jsem jen jsem měla stále zavřené oči, pocítila jsem jen něco teplého na mém těle, tušila jsem že to bude Usuii, ale byla jsem líná si to ověřit

Ako sa zobudila tak som ďalej len spal.. bolo to celkom zvláštne, zväčša som spával ľahkým spánkom že ma zobudilo aj mierne zafúkanie vetra ale, teraz keď som bol v posteli som spal ako zabitý.. ani som nezaregistroval že by sa Bettany zobudila.

po další půl hodiny jsem se už zvednout musela. Opatrně jsem sundala jeho ruku a v největší tichosti jsem se vypařila z pokoje, šla si do kuchyně udělat něco k jídlu a promítala si včerejší den pozastavila jsem se u svénky v kanceláři
'jsem blbá, nejdřív mu řeknu, že to co k němu cítím je čistě přátelské a pak ho nechám spát u mě v posteli? Co si to sakra namlouvám?' zlobím se na sebe 'PO tom co jsem mu řekla včera nemůžu jen tak říct, že se mi líbí.' uvažuju dál a přitom koukám do blba

O nejaký čas som unavene pootvoril oči a s takým mŕtvolne pomalým povzdychom som sa nejak prekotúľal ku kraju postele.. Rozospatý pohľad som hodil niekde nad seba a chvíľku mi trvalo kým som si dal v hlave doporiadku všetky myšlienky a spomienky tak prešlo ďalších päť min.. He?.. žeby zatiaľ najkrajšia noc v mojom živote? zaškeril som sa po čom som sa nejak omylom strepal z postele až to zadunelo.. postavil som sa na nohy pri čom som sa trocha ponaťahoval a pohľad som hodil niekam okolo seba.. kde je kúpeľna? šepol som si a začal som po nej pátrať.. pri tom som však narazil na izbu kde som sa prehrabal v zopár šuplíkoch a vyhrabal som odtiaľ nejaké čisté hadry.. hodil som rýchlu sprchu hneď po tom čo som ju našiel a obliekol som si ich na seba.. po tom som sa taký "svieži" vybral smer kuchyňa.. teda samozrejme keby som nezabudol kde sa v tomto dome kuchyňa nachádza. .vtedy som tam išiel tak po nose.. vďaka mojej "rozospalosti" som nejakým zázrakom zakopol o vlastné nohy a len som zletel dole schodmi až na prízemie.. troška rozlámaný som sa postavil a rozmýšľal som či sa mi chce pohnúť alebo tam len takto ostanem stáť na mieste až kým sa nejak neotrasiem.

uslyšela jsem dunění, tak jsem položila skleničku s vodou a běžela se z kuchyně podívat co se děje, viděla jsem Usuii a přiskočila jsem k němu
"Jsi v pořádku?"

Etoo, dobré ránko Bett.. zaškeril som sa pri čom som si pošúchal modrinu ktorá sa mi začala objavovať na krku, S..som v poho len eh.. troška.. rozospatý a tak som nejak zletel zo schodov. Zasmial som sa takým neistým smiechom pri čom som pohľad uprel na schody.. uuf.. nebezpečné.. som rád že mi nič neni.. prebehlo mi hlavou a znova som sa len usmial na Bettany.

"No tak to budeš muset spát v posteli častěji, máš hlad?" kouknu na něj s úsměvem taky

ja?.. hlad? ani nie.. odpovedal som po čom mi dosť hladno zaškvŕkalo v bruchu a ja som sa tak uškrnul takým rezignovaným spôsobom. Okej okej som hladný ako vlk.. dodal som ešte a po tom som sa len usmial. Spravím niečo? na čo máš chuť? začal som sa pýtať pri čom som zamieril do kuchyne.

"Brzdi." zastavím ho zataháním za košily a předejdu ho
"Už jsem jedla," opět trošku zalžu a jdu k lednici "něco ti udělám." řeknu pohotově a začnu dělat vejce se slaninou

Etoo.. dobre.. odpovedal som trocha prekvapene pri čom som si len sadol na stoličku, hlavu som si podoprel rukou a s takým miernym úsmevom som sa pozeral na to ako varí.. je kawaii.. prešlo mi hlavou a sám pre seba som sa mierne uchechtol.

dodělala jsem snídani a servírovala mu j ina stůl.
!Dobrou chuť." usměju se a sednusi vedle něj

Arigato.. povedal som mierne nezaujato po čom som si ju pozorne premeral, ty nebudeš? spýtal som sa po chvíľke a mierne som sa n ňu usmial.. neverím jej že jedla, nikde tu nie je špinavý riad, iba ten pohár pri drese.. navyše. .vyzerá tak. .hladno.. hovoril som si v duchu a čakal som na jej odpoveď.

ůNe nebudu, říkala jsem ti že jsem už jedla." řeknu tak nějak nepřítomně i když to bylo s úsměvem

eeeh.. k ničomu to nevedie.. prebehlo mi hlavou no navonok som sa usmieval, prisunul som sa bližšie k nej pri čom som zo sebou zobral aj tanier a na vidličku som napichol .. ani neviem čo to bolo no bolo to niečo na jedenie.. Je mi jasné že si nejedla Bett.. haam haam ! hovoril som pri čom som jej vidličku priblížil viac k ústam a očividne som chcel aby ich otvorila.

odtahovala jsem se od něj s upřímným úsměvem "Ne ne já nechci, to jsem udělala tobě." a bránila jsem se i rukama

"dobře ale jen jednou." ustoupím a otevřu pusu

Za maminkuu.. povedal som pri čom som jej vložil vydličku do úst a milo som sa zaškeril, no vidíš že to nebolelo.. povedal som a už som naberal ďalšie sústo.. za tatínkaa.. zaškeril som sa a tak nejak som ju nuckal aby znova otvorila ústa..

"Ne za tatínka už ne." řeknu vezmu ho za ruku kterou držel vidličku a obrátila ho proti jeho ústům "Za Bettynku" ušklíbnu se