Ulice města

Maličko jsem stáhla prsty, tak, abych na něj viděla. Nejistě jsem se na něj dívala. Co se to tu dělo?! Zamrkala jsem a naklonila jsem hlavu na stranu. Nevěděla jsem co po mě chce, co se děje, byla jsem zmatená!

''jsi v pohodě ?'' optal jsem s tichým a něžným hlasem
''neměla by jsi se tu takto motat... v těchto hodinách je lepší být doma'' dodal jsem a mile jsem se usmál

"Nic mi neuděláš..?" zeptala jsem se změteně. Pořád jsem se bála, ale jeho úsměv mě uklidňoval... co by to bylo za psychopata, kdyby se usmíval a pak..? "H-hai jsem v pořádku..." zamumlala jsem a pokývala hlavou.

Náhle jsem uslyšel jakési zašustění ve tmě a chytl jsem jí za ruku
''raději půjdeme'' dodal jsem s úsměvem a otočil jsem se k ní zády a rychlejším krokem, nebo spíše pomalým během, jsem se vydal k mému domu
tahle noc se mi nelíbila a proto jsem nehodlal riskovat žádné životy, v běhu jsem na ní otočil na pár sekund tvář
''nemusíš se bát, dovedu tě na bezpečné místo'' jakmile jsem tuto větu dopověděl věnoval jsem se opět cestě

Byla jsem zmatenější stále víc a víc, ale nechala jsem ho, aby držel mou ruku a rozeběhla jsem se za ním. Měla jsem strach, velký strach. Takový, že jsem ani neřešila, že jdu s cizým klukem do cizýho domu!

doběhli jsme k jakému si domu v běžné čtvrti, vytáhl jsem klíčky, odemkl jsem dveře a i sní jsem zaběhl dovnitř, následně jsem za námi dveře zavřel a zamkl, a dveře, rozsvítil jsem celý ,,byt'' stisknutím jednoho tlačítka a otočil jsem se na ní, konečně jsem jí viděl, byla krásná a také drobná
''proč jsi nebyla doma ?'' otázal jsem se jí ''to nevíš že v noci se potulovat je životu nebezpečné ?'' sám jsem to znal jelikož jsem ještě před několika měsíci v ulicích žil jako bezdomovec, který byl bez životního cíle

Rozhlížela jsem se po bytě a samozřejmě si jej prohlížela. Rukou jsem žmoulala lem šatů. "Já... utekl mi pes a já jsem ji hledala a ona mi utíkala a pak... někdo tam byl..." kuňkala jsem a bojácně zvedla hlavu.

''nemusíš se o ní bát, brány jsou zavřené a nikdo by ji ven nepustil, takže ji zítra nejdeme, ano ?'' měl jsem v plánu ji nejdříve utišit, jelikož se zdála rozrušená

"H-hai.." kývla jsem hlavou a maličko se usmála. Až teď jsem si začínala uvědomovat, že je mi zima, ale v bytě jsem pomalu začínala rozmrzat. "Kdo-kdo vůbec jsi?!" zvedla jsem k němu oči.

''Hi-ra-ku'' vyhláskoval jsem mé jméno roztomilým tónem ''syn farmáře, od který utekl a vydal se hledat dobrodružství''

Naklonila jsem hlavu na stranu. "Těší mě!" kývla jsem hlavou a usmála se. "Našel jsi ho?!" zeptala jsem se se zájmem a nahlédla mu přes rameno do bytu. Byla jsem prostě zvědavá!

''řekněme, že několik let jsem žil v ulicích tohoto města z toho co jsem našel v popelnicích, ale před pár měsíci se mi poštěstilo'' poslední slova jsem řekl hrdým tónem

"Poštěstilo?!" pousmála jsem se a hleděla do jeho očí. Zajímalo mě to, nevadil mi ani ten fakt, že ještě pořád je tu reálná šance, že se mi dnes něco stane... prostě jsem to nějak ignorovala.

''objevila mě jedna dívka, a následně jsem objevil i mou vnitřní sílu'' mile jsem se usmíval a zářil jsem optimismem

"Aha... to je... hezké!" uculila jsem se sladce. "Proč jsi mě sem vlastně vzal?! Co kdybych ti ublížila...?" zamrkala jsem na něj zvědavě.

úsměv na tváři se mi ještě rozšířil a já přistoupil až k ní byl jsem o něco vyšší a díval jsem se jí do očí
''nevypadáš zrovna jako masový vrah''

Nevinně jsem zamrkala. "Ale to neznamená, že bych jím nemohla být..." usmála jsem se. "Ale máš pravdu... nejsem..." uculila jsem se.

''ani mě to nepřekvapuje'' zaculil jsem se a díky tomu jak jsme byli takto blízko sebe, jsem se začínal cítit... jinak

"Chceš říct, že bych to nedokázala?! Třeba jsem vrah a teď si jen získávám tvou důvěru, abych tě v noci mohla pohodlněji zabít!" usmála jsem se šibalsky a přivřela oči.

vytáhl jsem si meč ''tak to bych tě měl raději zabít ne ?'' podotkl jsem a špičku meče jsem přiložil k jejímu bříšku

Nasucho jsem polkla. "Nebo to taky může být naopak... že?!" zvedla jsem k němu pohled.

zachechtal jsem se a meč jsem položil na stoleček který byl vedle nás
''Jsi opravdu zajímavá bytůstka''

"Co jsi tam velku dělal ty..?" napadlo mě nyní a já si zastrčila pramen vlasů, které mi padali do očí. Pohlédla jsem na něj a čekal odpově´d.

''hledal jsem děvče, které bych zatáhl domu a tam jej zneužil'' položil jsem jí mou ruku na její bok

Tentokrát jsem já vzala meč, co ležel vedle nás a hrot opřela o jeho krk. "Tak to bych tě měla zabít!" pousmála jsem se jemně.