Miesto na trening

Pohnula jsem prsty. Oheň ho obklopil. Skrčila jsem ukazováček a prsteníček. Oheň zvýšil hustotu a tím i teplotu. Zavřela jsem oči a soustředila jsem se. Vzduch uvnitře se ohříval rychle než z venčí. Byl to uzavřený prostor, tak vzduch neměl kam plynout. Jen jsem dávala pozor aby se ho oheň nedotkl. Nerada bych mu ublížila.

V tom ako ma ohen obkolesil som este chvilu drzal no nakoniec som to nemohol vydrzat a musel som vyletet hore a pozeral som sa na nich z vrchu a maval kridlami aby som sa ochladil od toho tepla.hm preco ju nehal utocit a ne mna to je praca toto na obranu som slabi."Este chvilu a bol by som ako kura"A zasmial som sa

Příště víc hustoty, aby to tak rychle neprorazil. Pomyslela jsem si. Není to kamínek. Mávla jsem rukou k směrem k Daisukemu. Oheň sledoval můj pohyb rukou a já mířila na Daisukeho.

"Hey hey to uz zase a vo vzduchu som zacal poletovat a ohen za mnou sakra potom som sa na chvilu vyhol a pristal na zem konecne zacal som hromadit energiu do kridiel lenze bolo neskoro a ohen ma do ruky ktoru som si nastavyl pred tvar.

"Daisuke mozno sa ty to zda nanic ale prave preto sa musis ovladat perfektne energiu."

Stáhla jsem se. Nechtěla jsem mu ublížit. "Hej!" křikla jsem. "V poho?"

V tom som otvoril oci a len pozrel sa na na ruku trochu bola zipna ale to vsetko."Hey som diki dobre mozeme ist znova a opat som vyvola do kridiel energiu no stale som pridavala viac.

"No co amrit citis rozdiel v ovladani ohna od posledne ked si utocila ??"

"Tak jo, když chceš." Natáhla jsem obě ruky před sebe. Oheň se zase řítil na Daisukeho.
"Jo." usmála jsem se. "Dokážu ho mnohem lépe ovládat."

Opat sa rutil na mna a kridla sa dali pred seba a opat som zacal pomali ustupovat tento krat uz ne uz ne a v kridlach sa zacala vacsovat hustota a energia z nich viac ziarila.

"Dobre."

Znovu jsem ho nechala obklopit ohněm. Měla jsem rozevřenou dlaň. Pomaly jsem ji svírala a oheň se k němu přibližoval. Čím víc se přibližovat, tím víc zvyšoval hustotu, takže bylo obtížné tím nějak prijít.
(zvyšoval se pomalu, takže to není nárazová záležitost)

ohen bol hustejsi a silnejii a furt som vkladla energiu do kridiel kridla sa zacali reozotvarat a zacali aj pomali itvarat khru okkolo mna ktori bol spraveny z ohna pomalinky ho otvaral lenze v tom mi energia s kridiel odsisla a ja som rychlo vyletel na bok snazil som sa znova dat energiu do nich lenze marne uz som nedal ani susto."EEE myslim ze dnes uz z obranou asi nehnem".

"Ospravedlnujem sa ak som vas nahdou sklaaml lenze eln vecra som na nieco taketo dosiel ze sa da takze sa nedalo nic ine cakat ale utok na ten som kludne priprvaveny".

"Aspon vieme co mame zlepsovat."

Rozevřela jsem ruku. Oheň jsem nechala vrátit se zpátky na ohniště. Byla bych nerada, kdyby nedopatřením něco začalo hořet.

"Tak co bude teraz"?

"Teras budete odpocivat. Nic nieje dobre prehanat."

"Ale ja nemusim oddychovat premnil som sa naspat na cloveka sice ako polka seba som sa vycerpal no druha mna je stale fit" a usmial som sa

Sedla jsem si na zem. Nohy jsem si natáhla a opřela jsem se o ruce.

Pozrel som sa na obydvoch ako si lahly mal som aj ja nutkanie si lahnut lenze som vobec nemal naladu a rozbehol som sa daleko od nich.

Polozil som si barle do travi a lahol som si vedla nich.
"Ak vam nebude vadit tak ja si teras trosku schrupnem."

V tom som prisiel na ine miesto a a obzeral sa lebo som tu este nikdy nebol.

Prisiel som k stormu a holimi pastami do neho zacal udierat"Preco som takyto slabi nic nedokazem tolko rokov som trenova a nic nedokazem preco" v com je chyba a dalej som byl do stromu."Ked pojde to somnou takto dalej tak budem stale slabsi a slabsi a ostatny sa budu zlepsovat musim najst nejaky sposob ako byt lepsi".Vtom som prestal buchat do stormu ruky mi cele krvacali ale od zurivosti som ani nevnimal bolest prisiel som opat k nim a potichu si lahol a snazil sa zaspat.