Miesto na trening

"Mír... Svět bez válek a utrpení..." zašeptala jsem.

"Presne tak. Zatial neviem ako ho dosiahnut ale ked ho uvidim tak sa ho budem drzat a nikdy sa ho nepustim. Nevzdam sa toho. Vsetci moji blisky mali tento sen ale padli v boji a ich sen sa stal aj mojim snom."

"Hezký sen."

Bol som ticho a pozoroval ju.

Nohy jsem přitáhla k tělu a objala je.

"Deje sa nieco ??"

"Ne nic."

"Dobre."
(Idem na hodinu prec.)

Pomalu jsem se objevil na obzoru a Daisukeho tělo levitovalo po mém pravém boku a drželo se těsně u mě.
V očích jsem měl prázdnotu, jako bych to ani nebyl já.
Pomalu jsme šli mýtinou a poté už jsem viděl i kráter, který vytvořil Pein.
Uviděl jsem 2 siluety a šel za nimi i s Daisukeho tělem.
Pomalu jsem před ně přišel.

Kolem těla mi neustále plály ty zlaté plameny i v očích.
"Peine?"
Jemně jsem pokynul prsty a Daisukeho tělo pomalu přistálo před Peina.
"Postarej se o jeho tělo..."
Přivřel jsem oči, poté jsem omdlel, a jakmile jsem ztratil vědomí, zlatavé plameny pomalu zmizely.

"Co se stalo?" optala jsem se překvapeně. Poté omdlel. "Shigeru!" vyjekla jsem. Přiklekla jsem k němu. Podívala jsem se na Yahika.

"Co sa im mohla stat ?? Stisol som peste.
"Toto si niekto poriadne ockace."
S mojho tela zacala vyzarovat moja energia a vyzeralo to strasidelne.

Postavyl som ako som dostal energiu no stale som bol v plnej forme zla a len som sa pozeral pred seba.

Dívala jsem se na všechny. Co se to tu kruci děje?!

"Ked sa zotavia tak budem chciet odpovede."

Temnym hlasom som prehlasil."Konecne som to pochopil som na ceste na ktorej musim ziskat silu aj keby som mal jest dioabloe ovocie.A rozutekal som sa do lesa.

Nechápavě jsem se dívala na jeho mizící siluetu.

"Kam to siel ??"

Ako nahle som dosiel na opustene miesto hned sa mi zacalo vybavovat co sa stalo ta sila ta neskutocna sila ktoru mal preco ja som nebol taky no chapem vetu vzdaj sa pred demonom moja nova ziskana schopnost bola neuveritelna ani som nevedel ako on dopadol ale to ej jedno ked som tam neni tak asi dobre opat som sa postavyl oproti sotrom a cele moje telo obklopilo chidori a zaroven zasiahlo stormy pomyslel som si ako to len pomenovat robi to pru eletriny uz viem pomenujem to chidori nagashi-prud tisic vtakov.A zacal som sa smiat lebo stale som bol na tom istom sila bola ale tak isto aj moje dobro zozierala temnota.

"Na toto nemam cas."
Bansho Tennin.

Pritiahol s k sebe daisuke a zacal ho skrtit.
"Teras mi pekne povec co sa stalo."

Stare ucty myslim si ze dotoho toho vas nic neni senpai.A zacal som sa smiat aj tak

Zhodil som ha na zem.

a prepichol mu ruky.
V jeho hlave bola moja energia:

"Ak nechces zomriet tak mi to povec."

He stale som sa smial no bol som po tazkej bitve a moje telo nevladalo uz moc."A co chcete pocut ze som stretol stareho znameho a bojoval som tam s nim a potom dosiel on a pripojil sa mylsilm ze to staci viac aj tak nemam co povedat".A teraz by ste ma mohol pustit konecne.

Prepichol som mu aj nohy.
"To neny odpoved na moju otasku."

Ha a co chcete pocut

"Pravdu o tom co sa vam dvom stalo."