Obytné ulice

Priskočil som k Bettany a vytvoril okolo nás pole.
Technika nás tak nemohla zraniť.

"Nééé." vykřikla jsem v slzách a domáhala jsem se aby mě Masaro pustil "Pusť mě zabiju ho."

Vyletel som až k Yahikovi.
"Vieš, že toto sa nerobí?"

"Tak to by sme mali konecne vies co je to bolest aby si ostatnym porozumela musis zdielat ich bolest ale to neznamena ze ony to prijmu."

Prchal som stade.
Presun brana

utíkala jsem za ním (přesun)

Šiel som tiež za ním.

Ležal som v troskách pri čom mi z úst tiekol pramienok krvi.. ale dopadol som lepšie než minule.. zahundral som si pre seba a pomaly som sa z trosiek zodvihol.. hmm.. síce som nebol pod jeho štítom.. nezabil ma.. len, šomral som si popod nos a poobzeral som sa na spúšť okolo seba.. za toto ťa raz zabijem Yahiko..zašomral som a rozbehol som sa smer brána. (presun)

Po přibližně hodině letu, jsem byl trochu znavený, jelikož jsem sebou měl i pasažéra.
Pomalu jsem přistál na jedné z mnoha trosek, které zde Pein napáchal.
Opatrně jsem ho položil na zam a podíval se na něj.
"Podívej se na své dílo... A udělej, co je třeba..."

došla jsem do ulice kde se začali znovu stavět obytné domy, měla jsem radost že se do toho všichni pustili, ale pořád jsem se nemohla zbavit pocitu že za to můžu já
přiběhl ke mě jeden muž,
"Lady Saya jsme rádi, že se vám nic nestalo, dělali jsme seznam obyvatel jestli někdo nechybí..."
"A chybí někdo je někdo mrtvý?"
"Zázrakem všichni přežili díky Vám, ale chybí nám tu dva bojovníci Yuuki Botan a Akihiro Kazuki."
"COže? Nvíte kde jsou?"
"To nikdo neví prý ale Yuuki viděli u toho jednoho vůdce ne u toho který zaútočil na naší vesnici."
"Ach jistě to chápu, vemte to na starost, čím víc lidí bude ve vesnici pomáhat tím líp, udělala jsem pár základů ale všechno je ne vás. S Elektrikou jak víte ženská není zrovna kamrád. DObrá práce." usmála jsem se na něj a prošla další ulice a když to bylo v é moci pomohla jsem se zpevněním fasády nebo vytvořila pevné kamenné základy.

Iba som sa postavil.
Ako ma moje emocie mohli vyhrat nadomnou. A ak pouzijem tuto techniku zo zostavajucou energiou a v stave tela tak to asi neprezijem
"Shigeru potrebujem kusok tvojej energie."

Snad nedělám fatální chybu...
Podal jsem Peinovi ruku.
"Vem si, co budeš potřebovat."

Postával som niekoľko metrov od nich so založenými rukami a sledoval situáciu.
Tak predsa len môj úder prežil. Dúfam, že na to bol dôvod.

Zobral som si tolko kolko sa mi dalo aby mal ajon daku.
"Shigeru povec ostatnym nech idu teras prec toto bude mozno aj nad ich chapanie."

Tato technika bude prvy ras co ju pouzijem dufam ze vsetko pojde tak ako ma.

Modlil jsem se, aby vše vyšlo.
Yahiko mi vzal sílu, takže jsem doufal, že ho jen
neposílím. Pokud se to zvrtne, tentokrát ot bude na mě.
Oběhl jsem dělníky, kteří tu byli a cestou potkal i toho
pravděpodobně démona, který Peina dostal.
"Pojďte prosím stranou. Pein se pokusí odčinit, co
tady natropil... Ovšem, jestli to neudělá...
Je váš."

Než stačil dohovoriť, už som bol znova vo väčšej vzdialenosti.
Nemám dôvod ho napadnúť.

mieril som stale vysiel lebo som musel mat lepsi vyhlad.

Následoval jsem to blonďaté stvoření.
"Jste vůbec na straně Kitagawy?"
Pohledem jsem se díval na Peina
a modlil se, ať to vyjde.

Pokýval som hlavou do oboch strán a vyčkával.
"Iba som splácal dlh."

odhazovali jsme nějaké trámy, abych mohla položit železné základy, když mi položil ruku na rameno jeden dělník a ukázal na oblohu
Podívala jsem se na oblohu a viděla na ní velmi známou postavu zatnula jsem ruce v pěst a vy běhla na začátek ulice, kde jak jsem viděla rozhodně nebyl sám a měla jsem chuť na něj zaútočit

"Dobre za chvilu us budem pripraveny."

dojdu rázně k tomu, který mě varoval před útokem
"CO chce udělat, chce znova zničit celou práci dělníků?" obořím se na něj vzteky bez sebe že jsem tu Yahika zase viděla

Těžce jsem polknul.
"Pokud dodrží slovo, v což pevně doufám, měl by
vesnici dát opět dohromady... Alespoň tohle
může udělat. Stihli jste před útokem evakuovat
obyvatelstvo?"

"Jdeme nato."

Sustredil som celu svoju energiu na jednu techniku.
"Bansho Tennin !!"
vsetky trosky sa zacali hybat a ukladali na seba a tym sa stavala ako keby nova dedina robilo to sice pomali ale fungovalo to.

Pousmial som sa a smeroval preč.
Viac tu už nenarobím. Moja práca tu definitívne skončila.
Než by sa ktokoľvek mohol nazdať, bol som už fuč.

Pousmál jsem se a ze srdce mi spadl tunový šutr.
"Vaši lidé se budou mít opět kam vrátit...
Tímto Minami no Gawa dává dopořádku, co
způsobila."