Obytné ulice

Postavila som sa k Akihirovi. "Spirit Shotgun!" zakričala som a z mojej ruky sa na toho chlapa začalo hrnúť nespočetné množstvo modrých striel. Vo väčšine prípadov sú omračujúce.

Moje lávové telo pokryli zásahy.
"Ďalší hmyz?!"
S niekoľkými dierami som sa otočil na Botan.

( som Yuuki xDDD)
Gomene, nechcela som vyrušovať ... ale môžeš vypadnúť? Pečieš mi tu na člena dediny ... Ukážem na Akihira. Alebo ti mám pomôcť, potvorka? Spýtam sa a zívnem si.

"Toto mesto je plné bláznov."
Sústredil som už všetku svoju pozornosť na Yuuki.

To hovorí ten pravý ... Pripravovala som sa na útok. Popukala som si prsty na ruke. Potom som ju prudko namierila na toho človeka a znova som zvolala, Spirit SHOTGUN! Tentokrát bolo striel viac.

Akihiro Kazuki

Bylo to neuvěřitelný. Celé jeho tělo pokrývala láva. Vzduch začal být nedýchatelný a já se začal dusit. Odstoupil jsem, co nejdál to šlo. Z mého těla stoupalo ohromné množství páry. Začal jsem cítit žár."Nestačím se obnovovat. Už to moc dlouho nevydržím." Podlomili se mi kolena a já cítil, že se roztékám."To neodpustím...!" S námahou jsem se znovu postavil. Snažil jsem se uklidnit a pořádně se soustředit. Když to šlo před tím, půjde to i teď. Nemusím vodu tvořit, jen ji trochu usměrnit. Namířil jsem ruku přímo k sirotčinci. Soustředil jsem se jen na umývárnu uvnitř. Kohoutky se začali třást a na zdi se objevovali pukliny. Dělej...nenechej mě v tom...prosím! Z puklin e začala valit voda. Shromažďovala se a proud se rychle zvětšoval. Umyvadla začali vybuchovat pod velikým tlakem. Mrštil jsem rukou směrem ven a z oken a dveří budovy se začali valit obrovské proudy vody. Zaplňovali veškerý prostor kolem sirotčince. Byl tu už víc než metr vody. Nakonec jsem zamířil ruku na toho týpka a sevřel ji v pěst. Voda se zdvihla a dopadla na jeho lávové tělo."No páni...! To jsem nevěděl, že umím!" S udiveným výrazem jsem se díval okolo sebe, když jsem konečně otevřel oči.

(To my nedělejte )

Uvědomil jsem si, že vedle mě někdo stojí a zdá se, že stejně jako já se snaží pomoc dostat toho chlápka." A kdo si ty?"

Voda uhasila moje brnenie a Yuukine strely ma následne zasiahli v plnej svojej paráde.
"Ste blázni, napadnúť Ookamitaminaru! Všetci do jedného tu umriete! Ja-"
Než som to stačil dopovedať, prišiel som o schopnosť hovoriť, čomu nadchádzala smrť.

Baaaaaaaaaka! Nezahrávaj si s nami! Vyplazila som mu jazyk a otočila som sa na Akihira. Umm ... Som Yuuki, pomáham Lady Sayi ... ty si? Spýtam sa z úsmevom.

Akihiro Kazuki

"To je teď jedno! Můj kámoš potřebuje pomoc! Heh, kde je? Pane bože, on je pod vodou!!" Rozběhl jsem se k němu a rychle ho vylovil ven. To už přibýhali i ostatní na pomoc a pomalu ho začali zvedat."Snad bude v pohodě." Otočil jsem se zpátky na tu dívku."No já jsem Aki..." Už jsem nestačil nic říct a třískl jsem sebou do studené vody.

Rozbehla som sa k nemu a vytiahla som ich oboch. Baka, preberte sa inak mi asi strelí chrbtica! Zanadávala som a snažila som sa dostať na suchú zem, našla som lavičku. Posadila som ich tam a vydýchane som si sadla medzi nich. Človek sa raz ukáže niekde ... a už má na krku nejakého podivína ... Yuu nemáš šťastie ... Povzdychnem si a zasmejem sa.

( Teď musím na p§l hoďky nebo míň někam skočit xD. TAk kdyžtak vydrž..ehmm...Yuuki? xD... Máš nás teď na krku oba xD )

( Cožeeeeeeee!? xDDDDDD ok, no dobrá =.=" pokusím se Vás neutopit (oba) xDDD tak nic páááááá )

Voda ma vôbec neprebrala.. mal som stále zatvorené oči a bol som taká polomŕtvolka.. mierne sťažka som dýchal a mal som popáleniny na väčšinu časti tela pri čom to tá voda iba zhoršila.. vôbec som nevnímal svoje okolie a ani to nevyzeralo že by som bol toho v nejakom dohľadnom čase schopný.

Pozrela som sa na Usuiho. Bol popálený, nevyzeralo to dobre. Duchovná brokovnica ma ale maximálne vyčerpala, nedokázala som sa pohnúť. Myslím že by nebolo dobré ho prebudiť, tie popáleniny ... A ak by videl toho "Akiho" tiež by mu nebolo všetko jedno ... , opakovala som si v mysli. Voda začala opadať. V taštičke na chrbte som mala nejaké obväzy, slabšie popáleniny som mu teda z ťažkosťami obviazala. Ľavá ruka na tom bola najhoršie, taktiež krk a tvár. To sa ale vylieči. Musím tu teda počkať.

( Sorry...trochu dýl to trvalo xD )

Akihiro Kazuki

Byl mimo sebe. Ten útok, který použil na toho zabijáka ho absulutně vysílil. V životě nci takového nepoužil. Vyčerpal se na tolik, že se nemohl dostat do stálé podoby. Jeho tělo se měnilo stále na vodu a zpátky. Někomum by připadalo jako by se rozpadal. Kdyby někdo šáhl na jeho tělo ve vodní podobě jistě by se opařil. Začal sebou trochu trhat. Přehříval se.

( Toto je psaný ve třetí osobě, ale jinak mě nenapadlo jak na to jít xD...přeci jen omdlel že? )

Prudko som sa otočila. Odtrhla som si kúsok látky z trička a namočila som ho. Rýchlo som mu ho prikladala na čelo a na krk. Baka toto nerob ... !, opakovala som si v mysli.

Akihiro Kazuki

Voda, která tvořila jeho tělo jako by začala bublat. Pomalu z ní začala odcházet pára. Akihiro se už celý třásl a házel sebou všude na stranu. Jeho podoba už zůstala v té vodní a dál se neměnila. Mezitím se mu v mysli odehrával děsivý sen. Pomalu se topil v lávě. Volala na všechny strany o pomoc, ale nikdo nepřišel. Slyšel jen děsivý a mučivý smích, který se ozýval ze všech stran...

Gomene Aki ... Povedala Yuuki a vrazila mu facku. Preber sa! Už je po všetkom!Kričala a stále mu na tvár dávala namočenú látku.

Akihiro Kazuki

Z lávy mu už trčela jen hlava. Už se smířil s tím, že je konec. NAjednou z dáli něco uslyšel.Aki! Tak už se prober Aki! Hlas se čím dál tím přibližival až ho nakonec slyšel úplně zřetelně...Pootevřel jsem malinko oči."Vo-vodu..." Vykoktal jsem ze sebe a snažil se držet při vědomý.

Rýchlo som sa vrhla pre vodu, vzala som si ju do dlaní a naliala som mu ju do úst. Odľahlo mi. Naliala som mu ju do úst znova. Si v poriadku? Si v poriadku?!Opakovala som z nádejou že mi odpovie.

Akihiro Kazuki

Po ddvou doušcích vody mu bylo mnohem lépe, ale horečka pořád neustupovala a nemohl se vrátit do původní podoby."Ale jde to....díky." Pokusil jsem se o menší úsměv."Připadám si jako by mě někdo přejel parním válcem, uvařil a pak přepasíroval." Pokusil se o vtip. Ale bylo mu mnohem hůř než popsal. Trochu natočil hlavou k Usuiiemu."Je v po-pořádku." Začal strácet hlas."Postarej se o něj, musí ho hned někdo ošetřit." Vypadal hrozně. Mnohem hůř než on sám. Hlavně proto, že byl pořád ve vodní podobě. Ale i tak...

Triasla sa. BAKA! Šetri sa! Okríkla ho, prišla k nemu a Usuiovi, prehodila si ich ruky okolo krku a snažila sa s nimi postaviť. Bola vysilená, nemohla poriadne dýchať. Baka ... premeň sa do svojej podoby ... pomôž mi ... Opakovala si a snažila sa pohnúť dopredu. Spadla. Rýchlo sa zdvihla a pokračovala ďalej. Nik iný tam nebol.

Akihiro Kazuki

Vyděl jsem, že nemá dost sil na to, aby nás oba dostala do nemocnice."Polož mě do vody. Ta mě pomůže a odnes Usuiiho do nemocnice. Oba nás tam naráz nedotáhneš a ve vodě vydržím dlouho. Hlavně neprotestuj, sama víš, že to tak nejde." Byl jsem na pokraji sil, ale věděl jsem, že Usui je na tom mnohem hůř. Vždy, když mi nebylo dobře, šel jsem si zaplavat. Voda mě uklidňovala a ve všem mi pomohla. Vždy jsem u ní našel pomoc. Proč by mi teď nepomohla?"Ale pospěš si, dlouho to nevydrží."

Baka ... povedala som že Vám pomôžem obom ... neporuším to ... Opakovala som a ťahala som sa ďalej. Zasa som spadla, ucítila som v rukách niečo ako blesky. Položila som ich na zem a zvolala som. SPIRIT HEALING!Okolo nich začali poletovať blesky, Usuiove popáleniny sa liečili dosť rýchlo. Rovnako na tom bol aj Aki, vracala sa mu farba. Po pár minútach boli obaja v poriadku. Vydýchla som si a spadla som na zem.

Bohužial u mňa tomu tak nebolo, síce sa ma snažila liečiť, vyzeralo to že sa tie iskričky alebo čo to bolo iba odo mňa odvracajú späť na Yuuki.. keď to uvidel Aki tak si mohol spomenúť že mňa žiadny takýto útok nemôže trafiť a teraz videl aj jednu z tých nevýhod..