Obytná část

Stále jsem seděla. No pak odpověděla s úsměvem.
"Víš, že nevydržím dlouho na jednom místě s nic neděláním. Jsem prostě občas moc aktivní a zvlášť po ránu.." Ušklíbla jsem se.

pomalu jsem se posadil ''ach, a co by jsi mi nabídla k snídani ?'' ušklíbl jsem se

Zamyslela jsem se a pak se vítězně usmála.
"Kakao a sušenky.. To se myslím pro prcka jako ty hodí!" Ušklíbla jsem se a radši chmátla po polštáři, kdyby ho měl v plánu po mě hodit.

''počkej'' vzal jsem peřinu a tu jsem jí přetáhl přes hlavu a následně jsem ji povalil na postel a sedl jsem si na ni ''já ti dám prcka že si to ještě neviděla'' držel jsem na ní peřinu a při tom jsem se smál

Nečekala jsem to a už jsem měla peřinu přes hlavu. Smála jsem se a snažila se ho přetlačit.
Podařilo se mi aspoň vystrčit hlavu, která vypadala jako po zásahu atomovky, po peřinou bylo sakra vedro!
"Stejně toho prcka neodvolám!" Vyplázla jsem jazyk, podařilo se mi uvolnit ruku, sáhla jsem po polštáři a hodila ho po něm. No, utéct jsem nemohla, přeci jen nevážil zrovna málo.

''zůstaň tam !'' jakmile vyplázla jazyk přikryl jsem jí hlavu a nadále jsem se smál

Snažila jsem se vykopnout nohou, ovšem stejně to bylo k ničemu.
"Fajn, fajn odvolávám! Nejsi prcek!" Zabručela jsem skrz peřinu, přetlačit jsem ho znovu nedokázala.

ležel jsem na ní a mou hlavu jsem dal blíže k peřině kterou jsem po chvíli odhrnul, byl jsem blízko jejího obličeje a díval jsem se na ní
''opravdu ?''

Nadechla jsem se a lekla se ho. Pak jsem se začala zase smát.
"Ano, odvolávám, že jsi prcek..." Odmlčela jsem se. "Protože ty jsi jen malý trdlo!" Ušklíbla jsem se, využila momentu překvapení a chytila mu ruce. Pod peřinu už nechci!

''prekérní situace'' zůstal jsem na ní klidně ležet a díval jsem se jí do očí

"To teda jo! Uděláme kompromis. Já ti pustím ruce a ty ze mě slezeš a nepůjdu pod peřinu, přijímáš?" Tázavě jsem na něj pohlédla a dál mu držela ruce za zápěstí dál od peřiny.

''umm........ ne'' pověděl jsem s úsměvem jelikož se mi to takto líbilo

"Ty!" Zazubila jsem se.
"No ták, prosím!" Zaprosila jsem, protože jsem v téhle pozici opravdu nechtěla setrvávat. "Vždyť je to dobrá nabídka!" Zkoušela jsem to znovu. "Budu ti ty ruce držet pořád, dokud nebudeš souhlasit!"

nadechl jsem se a foukl jsem jí do obličeje a opět jsem se zasmál

"Tohle vůbec není vtipné! Nenech se přemlouvat! Co když se mi bude chtít na záchod?" Ušklíbla jsem se a čekala. Váně jsem byla v sakra nevýhodné pozici.
Mohla bych použít svou schopnost a chlapeček by to dlouho nezvládl. Ušklíbla jsem se té myšlence.

''to by bylo zlé'' zasmál jsem se ''ale peřiny prý umí dobře sát'' vyplázl jsem jazyk

"Strašně vtipné.." Pronesla jsem s ironií v hlase. "Řeknu to ještě jednou, přijímáš můj kompromis? No tak, nenuť mě použít sílu.." Usmála jsem se nevinně a v hlavě promýšlela plán, jak se co nejrychleji osvobodit.

''dóbře'' řekl jsem a ďábelsky jsem se usmál, mohla vidět že něco chystám

"Fakt?" Zeptala jsem se podezřívavě a překvapeně zároveň.
"Tak šup, slez ze mě.." Usmála jsem se, ale ten pohled se mi ale vůbec nezamlouval.

''nejdřív pusť mé ruce'' pověděl jsem a můj úsměv se ještě rozšířil

"A to ti mám jako věřit, že pak ze mě lezeš?" Zeptala jsem se a ušklíbla se.
"Tak fajn, pustím ti ruce.." Řekla jsem a povolila stisk na jeho zápěstí. Ovšem hned na to jsem vzala peřinu a pro jistotu jí skopla kamsi na zem.

vytáhl jsem ze stran prostěradlo a do toho jsem jí úplně zabalil, bylo velké tudíž jsem ji mohl dobře zabalit celou a po té jsem udělal uzlík aby se tam odsud nemohla dostat

"Co to ksakru? Děláš si ze mě srandu viď?" Zeptala jsem se a zároveň se i trošku vztekala. Vyvolala jsem bič a rozcupovala jím ono prostěradlo.
Osvobodila jsem se. "Chudák prostěradlo!" Zamumlala jsem a posadila se. Konečně už ze mě aspoň slezl. Bič jsem odvolala.

''podvádíš !'' pověděl jsem a posadil jsem se vedle ní

"Pravidla jsou od toho, aby se porušovala, nevíš?" Vyplázla jsem na něj jazyk.
"A tohle budu muset uklízet já!" Zamumlala jsem a konečně vstala. Došla jsem ke skříni, sklepala roztrhané prostěradlo na zem a hodila po Hirakovi to čisté. "Pomoc mi aspoň.." Ušklíbla jsem se.