Obytná část

''ále'' trochu jsem se zastyděl a zakoukal jsem se na její obličej ''ten den jsem držel katanu podruhé v životě''

"Ale, i tak to bylo dobré.." Zasmála jsem se a podívala se z okna. Krásný den..
Protáhla jsem si ztuhlé svlay a mrkla na strupy. Tímhle tempem budu co nejdříve zase fit..
Pousmála jsem se a pak zkontrolovala hodiny. A když jsem od nich odpoutala pohled došla jsem ke dveřím.
"Tak šup, jdeme se po té Kataně kouknout, ať nám ten den neuteče.." Usmála jsem se a vzala klíčky, společně s penězi a pár drobnostmi. Obula jsem si boty a čekala.

jen jsem tam seděl a trochu jsem zesmutněl ''já-já... nemám peníze''

Překvapeně jsem se na něj otočila.
"A kdo říkal, že to budeš platit? Já to navrhla, já to také zaplatím. A žádné ale.." Podotkla jsem. "Tak, ale pojď. Nebo tu chceš prosedět celý den?" Zazubila jsem se a tázavě nadzvedla obočí. Ještě nám zavřou a to bych fakt nerada.
Dodala jsem v mysli a tu myšlenku po chvilce odhodila stranou.

vstal jsem a došel jsem šouravím krokem k ní ''mohu si to alespoň nějak odpracovat ?'' otázal jsem se s jistou nadějí v hlase

Pousmála jsem se. "Vždyť ty mi to jednou vrátíš, času je dost.." Dodala jsem a zase mu ze zvyku rozcuchala už tak dost střapaté vlasy.
"Budeš mi dělat radost i tím, že se budeš stále zlepšovat" Usmála jsem se, potáhla ho za zápěstí z předsíně ven a pak za námi zamkla byt.
Nakonec jsem vykročila ven, kamsi do ulic tohoto slunečného dne.
(Přesun)

Usmál jsem se jelikož se mi líbilo jak mi vždy rozcuchá rukou vlasy a po té jsem ji následoval
- přesun

Doběhl jsem do obytných ulic a tam zmírnil tempo a spíš teď jen šel."Pak mi ukaž, který je tvůj dům."

Rozhlížela jsem se po okolí až jsem zahlédla tu známou stavbu.
"Tady, ten panelák naproti.." Zvedla jsem ruku a ukázala na něj.

"Super..." Došel jsem až ke dveřím a opatrně je sundal dolů. Hned nato jsem se proměnil zpátky na člověka."Tak prosím...dámy mají přece přednost ne?" A trochu jsem se ušklíbl, protože jsem si vzpomněl na náš cvičný souboj.

"Jasně, jasně.." Zasmála jsem se a znovu jsem ho ze srandy lehce dloubla do žeber, ale nakonec jsem rezignovala. Otevřela jsem dolní dveře a hned v přízemí zabočila k prvnímu bytu. Odemkla jsem.
"Tak fajn, ale teď nákup první.." Otevřela jsem dveře dokořán a počkala, až projdou dovnitř.
"Hoďte to do kuchyně, pokud máte hlad mohla bych něco uvařit, ale to chvilku portvá. Jinak můžeme někam zajít na jídlo. No nechám to na vás.." Dodala jsem s menším úsměvem.

vešel jsem do kuchyně kde jsem položil tašky s nákupem a po té jsem se posadil na židli, nad něčím jsem přemýšlel

Vrátil jsem jí dloubnutí a vešel do domu."Mě je to opravdu jedno. Záleží na Hirakovi, jestli chce jít trochu trénovat, než bude tma nebo se chce jít někam najíst." Usmál jsem se."Já ani moc hlad nemám."

''nejraději bych zůstal tady'' řekl jsem

Vešla jsem dovnitř.
"Vážně nechceš jít trénovat? Akihiro by tě mohl naučit víc věcí než bych kdy mohla já. Jak jsem dnes zjistila, hodně si toho máte co říct." Usmála jsem se.
"Ale je to na tobě, nutit tě nebudu.." Pokrčila jsem rameny.

"Však ho nech a zas toho tolik neumím.." Usmál jsem se."Zatím ještě neodcházím a myslím, že času je dost." Trochu jsem se protáhl."Tak já si půjdu najít nějaký hotel, kde přespím." Otočil jsem se a odcházel pryč.

"Pokud chceš můžeš zůstat i tady, místa je tu dost. Ale to je na tobě.."
Pousmála jsem se a jala se vybalovat nákup.

''já... pomůžu ti'' řekl jsem misaki a přišel jsem k ní a začal jsem ji pomáhat s vybalováním

"Tak jo...díky Misaki. Jestli ti to nevadí, zašel bych si na čerstvý vzduch. Dojdi pak za mnou Hiraku, prosím." Vyšel jsem ven a pak po požárním schodišti vylezl až na střechu. Tam jsem padl a začal se svíjet v bolesti.... Zase jsem se objevil na vrcholku skály a naproti mě Mizuchi. Po obvodu se znovu rozpadl asi metr horniny..."A kdo se směje teď...Ghahahahaha"... Vše se rozplynulo a já ležel na střeše v kaluži krve. Uvědomil jsem si, že mě strašně bolí ruka. Za chvíli to přestalo a já ji přestal cítit úplně. Jde to moc rychle...už ho dlouho neudržím... Odsunul jsem se trochu dál a otřel si z pusy krev. Zadíval jsem se na oblohu.

''půjdu za ním'' pověděl jsem misaki a po té jsem vyšel z chodby, nikdo z tebe nebyl proto jsem vyšel ven před dům ''kde je ?... Akihiro ?'' otázal jsem se

Uslyšel jsem Hiraka."Tady na střeše." Řekl jsem trochu sípavým hlasem.

vylezl jsem po žebříku na střechu a uviděl jsem jej ''co se ti stalo ?''
přiběhl jsem k němu a klekl jsem si u něj

"Nic, to je v pohodě. Mizuchi jen trochu zlobí." Usmál jsem se na něj."Posaď se, musím s tebou něco probrat."

ihned jsem se posadil, zajímalo mne co mi řekne

Přikývla jsem a nechala je oba jít.
Nákup jsem dovybalila a pak se posadila na židli hledíc z okna ven.
Myslela jsem na spoustu věcí, hlavou se mi míhalo několik set myšlenek. A já se nad tím vším jen musela pousmát.