Obytná část

Napil jsem se taky čaje."Myslím, že dneska už bude v pohodě a ty ho m§žeš naučit spoustu věcí." Usmál jsem se."Docela by mě zajímalo, jak by mu to šlo." Uslyšel jsem nějaký zvuk."Myslím, že Hiraku je už vzhůru.

Přikývla jsem a pousmála se. Chtěla jsem ještě něco dodat, ale vyrušil mě ten opravdu podivný zvuk.
"Taky myslím.." Ušklíbla jsem se a čekala, kdy se zdroj toho zvuku dokolébá do kuchyně.

posadil jsem se na vodní posteli
''nesnáším vstávání'' řekl jsem si spíše pro sebe a po té jsem spal a rozespale jsem šoural nohy po zemi směrem do kuchyně

Usmál jsem se a mávl ruku. Z postele se stala okamžitě voda, která vyletěla dveřmi a předběhla Hiraka. Dostala se až ke mě a jakoby mi v tekla do ruky.

A že prý já nadělám při vstávání hluk..
Ušklíbla jsem se nad tou myšlenkou a vstala. Svůj prázdný hrníček jsem sklidila do dřezu a zapřela se zády o linku. Potřebovala jsem si protáhnout nohy.

Pomalým krokem jsem došel do kuchyně, byl jsem opět rozcuchaný a rozespalý
''ohayo'' řekl jsem tiše

"Zdravím ospalče.." Usmála jsem se a pak ho pohledem pobídla, aby si sednul a najedl se.
"Máš dneska něco v plánu Hiraku?" Zeptala jsem se ho s menším úsměvem.

"Dobré poledne Hiraku." Usmál jsem se.

''ahoj'' pověděl jsem jim rozespale
''v plánu ?'' zamyslel jsem se ''zrovna jsem vstával na plánem jsem ještě nepřemýšlel''

Přikývla jsem a na chvilku se podívala z okna ven. Pak jsem svůj pohled zase stočila zpátky.
"Pokud chceš, můžeme jít trénovat.." Pousmála jsem se.
"Ale ne hned teď, v klidu se najez." Dodala jsem s menším úsměvem, zabrala znovu jednu židli naproti nim a pozorovala je.

''dobře'' pověděl jsem s úsměvem a začal jsem jíst, při čemž jsem sledoval Misaki

Jen jsem pomalu usrkával čaj a snažil se tvářit normálně. Rukou mi prolétávala bolest jako by mi do ní někdo bodal tisíce jehel. Taky se mi docela špatně dýchalo, ale věděl jsem, že toto už nepřestane a bude se to jen zhoršovat..."Ty tvrdohlavý paličáku! Necháš se radši trápit, než aby si mě pustil?!"..."Ano, nechám a už mě neotravuj."... Položil jsem prázdný hrnek a zadíval se na Hiraka. Vypadal docela legračně. Odkašlal jsem si a rychle si otřel ruku od krve do kapesníku, aby si toho nikdo nevšiml."Mohl bych se podívat na tvou katanu?"

''jistě'' pověděl jsem
''leží támhle'' ukázal jsem prstem na předsíni kde byla katana položená v pouzdru a byla opřená o zeď

"Díky." Došel jsem k ní a vzal ji do ruky. Pak jsem se šel znovu posadit."Je z tvrdého a lehkého materiálu." Řekl jsem, když jsem ji vytáhl z pouzdra. Pustil jsem do ní trochu energie."Dobře přijímá energii, myslím, že sis vybral dobře. Tobě se bude velmi hodit." Zasunul jsem ji a postavil vedle něho.

''vděčím Misaki za to že mi ji koupila, bez ní bych používal kus dřeva''

Sledovala jsem je, ale dlouho jsem to nevydržela. Všimla jsem si Akihirova prázdného hrníčku a chytila se ho snad jako nějakého posledního záchytného bodu v lodi zející v nehnutém moři - aneb šla na mě nuda.
Nevydržím sedět, či ležet dlouho na jednom místě a nic nedělat. Pořádně mi to lezlo na nervy.
Vzala jsem hrníček, sklidila ho do dřezu a s tichým povzdechem jsem se jala tu hordu nádobí, co se tam za včerejšek nahromadila, umýt. Po chvilce jsem si otřela ruce do útěrky a vlasy si svázala gumičkou, aby mi věčně nelezli do očí.
Pak jsem zaslechla o čem se bavili a jen se pousmála.

Usmál jsem se."Misaki je skvělá holka. Taky mě pěkně dostala, když jsme spolu zkoušely cvičný boj."

Ušklíbla jsem se.
"Jo, ale to jen proto, že jsme nebyli u jezera, ale v jedné malé místnosti. A byla to remíza, nezapomínej. Ještě pořád to chci někdy zopakovat.." Usmála jsem se.
"A tu Katanu si vybral sám Hiraku, já ji jen koupila. Snad se mu bude hodit, až se s ní pořádně naučí.." Dodala jsem po chvilce.

Hlavou se mi honily myšlenky o Misaki, které jsem po chvíli zahnal lehčím zatřesením hlavy, tím jsem způsobil to že jsem se ještě více rozcuchal

"No jo, ale nezapomeň, že ty si taky kolem sebe nic neměla." Podíval jsem se na ni a trochu si povzdychl."Ty taky pořád musíš něco dělat." Postavil jsem se a zvedl ruce. V kuchyni a dalších místnostech se začala tvořit voda. Stoupala a umývala všechno kolem. Nás se samozřejmě ani nedotkla. Potom jsem ji nechal zase klesnout a pomalu zmizet. Dalšími dvěma máchnutími ruky jsem to všude vysušil."A je uklizeno." Ušklíbl jsem se.

Pozorovala jsem to celé s úsměvem, který se čím dál tím víc rozšiřoval.
"Díky, to abych si tě sem zvala častěji.." Ušklíbla jsem se a podepřela si rukou bradu. Už zase jsem myslela na spoustu nepodstatných věcí, kterých se ne a ne zbavit.
A pak, že nemám mít migrénu..

sledoval jsem Misaki a viděl jsem jak je myšlenkami někde jinde
''Misaki-sensei ?'' otázal jsem se ji

Ze zamyšlení mě vytrhl až povědomý hlas. Otočila jsem se na Hiraka.
"Ano?" Zeptala jsem se ho s úsměvem.

''co by jsi chtěla nyní dělat ?''
otázal jsem se ji

"Umm, půjdeme tě teda trénovat. Nebo se tu všichni unudíme, teda aspoň já.." Zahlásila jsem a vstala.
"Půjdeš taky, že Akihiro?" Směřovala jsem otázku na Akihira a pak se protáhla. Vyhledala jsem klíčky, zatočila s nimi na prstě a čekala, až ty dva vstanou také.